Stiban
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Stiban | |
|---|---|
  |
|
| Obecné | |
| Systematický název | Stiban, hydrid antimonitý |
| Triviální název | Antimonovodík |
| Ostatní názvy | Stibin |
| Latinský název | |
| Anglický název | Stibine |
| Německý název | Stiban |
| Funkční vzorec | |
| Sumární vzorec | SbH3 |
| Vzhled | Bezbarvý plyn |
| Identifikace | |
| Registrační číslo CAS | 7803-52-3 |
| Registrační číslo EINECS | |
| SMILES | |
| InChI | |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 124,774 g/mol |
| Molární koncentrace cM | |
| Teplota tání | - 88,5 °C |
| Teplota varu | - 17,1 °C |
| Teplota sublimace | |
| Teplota rozkladu | |
| Teplota změny krystalové modifikace | |
| Teplota skelného přechodu | |
| Hustota | 4,63 g/cm3 (pevná látka) 2,26 g/cm3 (kapalina, -25 °C) 0,00548 g/m3 (plyn) |
| Viskozita | |
| Dynamický viskozitní koeficient | |
| Kinematický viskozitní koeficient | |
| Index lomu | |
| Tvrdost | |
| Kritická teplota | |
| Kritický tlak | |
| Kritická hustota | |
| Disociační konstanta pKa | |
| Disociační konstanta pKb | |
| Rozpustnost ve vodě | Velmi málo, ale dobře v ethanolu a sirouhlíku |
| Rozpustnost v polárních rozpouštědlech |
|
| Rozpustnost v nepolárních rozpouštědlech |
Nerozpustný |
| Součin rozpustnosti | |
| Teplota hoření | |
| Meze výbušnosti | |
| Relativní permitivita | 2,93 (-80 °C) |
| Tlak páry | 82,8 kPa (−23 °C) |
| Van der Waalsova konstanta pro stavovou rovnici | |
| Izoelektrický bod | |
| Součinitel elektrické vodivosti | |
| Součinitel tepelné vodivosti | |
| Součinitel elektrického odporu | |
| Součinitel délkové roztažnosti | |
| Součinitel objemové roztažnosti | |
| Měrná vodivost | |
| Měrný elektrický odpor | |
| Ionizační energie | 9,58 eV |
| Povrchové napětí | |
| Průměrný výskyt | |
| Rychlost zvuku | |
| Struktura | |
| Krystalová struktura | |
| Hrana krystalové mřížky | |
| Koordinační geometrie | Trigonální pyramida |
| Tvar molekuly | |
| Dipólový moment | 0,4·10−30 C·m |
| Termodynamické vlastnosti | |
| Standardní slučovací entalpie ΔfH | 145,11 kJ/mol |
| Entalpie tání ΔHt | |
| Entalpie varu ΔHv | |
| Entalpie rozpouštění ΔHv | |
| Entalpie sublimace ΔHv | |
| Standardní molární entropie S | 232,7 J K-1 mol-1 |
| Standardní slučovací Gibbsova energie ΔfG | 147,7 kJ/mol |
| Měrné teplo | 0,329 J K-1 g-1 (konst. tlak, 25 °C) |
| Izobarické měrné teplo cp | |
| Izochorické měrné teplo cV | |
| Bezpečnost | |
|
|
|
| R-věty | R12; R26 |
| S-věty | S1; S9; S16; S33; S36; S45 |
| NFPA 704 |
 4
4
2
|
| Číslo RTECS | |
| Teplota vznícení | Ve směsi se vzduchem samovznícitelný |
|
SI a STP (25 °C, 100 kPa). |
|
Stiban nebo antimonovodík, starší název stibin, je za normálních podmínek bezbarvý plyn pronikavého zápachu, trochu připomínajícího sulfan (sirovodík). Ve vodě je prakticky nerozpustný. Ochlazováním se mění na bezbarvou kapalinu a dále pak na bílou krystalickou látku, krystalující v ortorombické soustavě. Molekula stibanu má tvar trojbokého jehlanu, s atomem antimonu na vrcholu a s vodíkovými atomy v rozích podstavy tvaru rovnostranného trojúhelníku.
Obsah |
[editovat] Příprava
Připravuje se redukcí sloučenin trojmocného antimonu vodíkem ve stavu zrodu, např.
- SbCl3 + 6 H → SbH3 + 3 HCl,
nebo rozkladem antimonidu zinečnatého nebo hořečnatého působením kyseliny chlorovodíkové
- Sb2Zn3 + 6 HCl → 2 SbH3 + 3 ZnCl2, resp.
- Sb2Mg3 + 6 HCl → 2 SbH3 + 3 MgCl2.
[editovat] Chemické reakce
Je nestabilní, pomalu se rozkládá na prvky již za laboratorní teploty
- 2 SbH3 → 2 Sb + 3 H2.
Při 200 °C je rozklad velmi rychlý, dekompozice je autokatalytická a může být až explozivní.
Působením vzdušného kyslíku se samovolně oxiduje na kovový antimon a vodu
- 4 SbH3 + 3 O2 → 4 Sb + 6 H2O;
zapálený hoří modrozelenavým plamenem na oxid antimonitý a vodu
- 2 SbH3 + 3 O2 → Sb2O3 + 3 H2O.
[editovat] Organické deriváty
Stiban je základem organoantimonitých sloučenin. Nejjednoduššími jsou methylstiban CH3SbH2, dimethylstiban (CH3)2SbH a trimethylstiban (CH3)3Sb. Nemají však větší význam.
[editovat] Využití
Stiban se používá v elektrotechnickém průmyslu při výrobě mikroelektronických součástek pro nanášení stopových množství antimonu pomocí chemické depozice z plynné fáze.
[editovat] Bezpečnost
Stiban je hořlavý plyn, který může explodovat ve směsi se vzduchem. Je vysoce toxický.
[editovat] Literatura
- VOHLÍDAL, JIŘÍ; ŠTULÍK, KAREL; JULÁK, ALOIS. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5.
