První vatikánský koncil
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| 1. vatikánský koncil | |
| Kdy | 1869-1870 (formálně ukončen 1960 |
| Uznávají jej | katolická církev |
| Předchozí koncil | Tridentský koncil |
| Následující koncil | 2. vatikánský koncil |
| Svolal jej | papež Pius IX. |
| Předsedal mu | papež Pius IX. |
| Účastníků | 744 |
| Diskutované otázky | racionalismus, liberalismus, materialismus, inspirace Písma, papežská neomylnost |
| Dokumenty a prohlášení | Dei Filius, Pastor aeternus |
| Přehled ekum. koncilů | |
První vatikánský koncil svolal papež Pius IX. bulou Aeterni Patris 29. června 1868. První zasedání se konalo ve Svatopetrské bazilice 8. prosince 1869. Koncil uznává katolická církev jako 20. ekumenický. Účastnilo se ho zhruba 800 biskupů a církevních představitelů.
Koncil měl podpořit papežovu pozici, kterou zaujal vydáním Syllabu (1864), který odsoudil velké spektrum soudobých názorů – mezi nimi racionalismus, liberalismus a materialismus. Koncil se též snažil o definování nauky o církvi. Během tří zasedání však přijal pouze dvě konstituce – o katolické víře a o církvi, která se též věnovala otázce papežského primátu a papežské neomylnosti. Velmi ožehavá diskuse ohledně tohoto tématu vedla později ke vzniku starokatolické církve, která nepřijala závěry tohoto koncilu.
Koncilnímu jednání učinil přítrž začátek prusko-francouzské války. Po dobytí Říma byl koncil přerušen, avšak nikdy se v něm již nepokračovalo. Závěry koncilu znamenaly výrazné upevnění pozic ultramontanismu.
