Pramen

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Pramen je soustředěný přirozený vývěr podzemní vody na zemský povrch. Prameny se podle způsobu vývěru dělí do tří základních typů na sestupné, výstupné a přelivné. Za příznivých hydrogeologických podmínek se od pramene vytvoří vodní tok, který odvádí vyvěrající vodu dále do vodní sítě.

V České republice je pozorovací síť pramenů. U pozorovaných pramenů se provádí měření vydatnosti, teploty a pH. Jednotkou vydatnosti pramenů je l·s⁻¹, při velkých vydatnostech m³·s^−1[1]. K měření vydatnosti pramenů se používají objemové a hydraulické metody. Objemové měření vydatnosti je přímé, voda je zachycována do měrných nádob. Hydraulické metody jsou postaveny na základě hydraulických rovnic a empirických vztahů^[2].

Podle teploty se rozlišují:

• prameny studené (s průměrnou teplotou nepřesahující 20 °C),
• prameny teplé (s průměrnou teplotou vyšší než 20 °C)^[1].

Prameny teplé se dále dělí na:

• vlažné (hypotermální, do 37 °C),
• teplé či teplice (termální, do 50 °C),
• vřídla (termy, přes 50 °C)^[1].

V minulosti byly prameny často předmětem lidové úcty; v západním světě byly v pohanských dobách často spojeny s různými bůžky, v dobách křesťanských pak bývaly některé prameny zasvěceny svatým a byly považovány za léčivé.

[editovat] Pitná voda

Pro prameny doopravdy "na počátku toku" se též vžil výraz studánka. V případě, že voda ze zdroje byla pitná, stavěli se různé stříšky na zdrojem ze kterého se pilo, aby se omezil dopad nečistota do vody.

[editovat] Literatura

1. ↑ ^{a b c} Netopil, Rostislav a kolektiv: Fyzická geografie I. 1. vyd. Státní pedagogické nakladatelství, Praha, 1984. 273 s.
2. ↑ Kříž, Vladislav a kolektiv: Hydrometrie. 1. vyd. Státní pedagogické nakladatelství, Praha, 1988. 176 s.

[editovat] Viz též

• Sirný pramen

Tento geografický článek je příliš stručný nebo neobsahuje důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.

---