Obléhání Konstantinopole (1453)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Tento článek pojednává o dobytí Konstantinopole Turky. O dobytí Konstantinopole 4. křížovou výpravou pojednává článek Obléhání Konstantinopole (1204).

Dobytí Konstantinopole Turky

Konflikt: Války mezi Byzancí a Osmanskou říší

Konstantinopolis a její hradby v době obležení

Trvání:	2. duben - 29. květen 1453
Místo:	Konstantinopol (dnes Istambul)
Casus belli:	{{{příčina}}}
Výsledek:	zánik Byzantské říše
Změny území:	{{{Území}}}

Strany

Byzantská říše

Osmanská říše

Velitelé

Konstantinos XI. †
Giovanni Giustiniani †

Mehmed II.

Síla

asi 7 000 mužů

80 000 - 150 000 mužů

Ztráty

4000 vojáků 10 000 civilistů

{{{poznámky}}}

Pád Konstantinopole do rukou osmanských Turků, v nějž vyústilo obležení z roku 1453 (trvalo od 2. dubna do 29. května), představuje definitivní zánik Byzantské říše a okamžik, kdy se Osmanská říše stala v Evropě velmocí a ovládla Balkán a východní Středomoří.

Bitva byla poměrně jednostrannou záležitostí. Byzantská říše byla v této době již jen tragickým zbytkem kdysi mocného impéria a byzantský císař, který ovládal pouze bezprostřední okolí svého města, byl před ní de facto vazalem tureckého sultána.

Konstantinos se marně dožadoval pomoci ostatních křesťanských panovníků a nepomohlo mu, ani že přistoupil na formální obnovení jednoty pravoslaví s Římem. Celkem připlulo z italských středomořských států jen několik galér a jednotka žoldnéřů pod vedením slavného janovského kapitána Giustinianiho. Giustinianiho 700 mužů představovalo velice cennou pomoc, ale sami o sobě nemohli stačit.

Vzhledem k naprosto nedostatečnému počtu obránců vzdorovala Konstantinopol poměrně dlouho, což svědčí jak o urputné obraně, tak o kvalitě Konstantinopolského opevnění. Nakonec však Turci přece jen pronikli za hlavní hradby. Stalo se tak poté, co byl Giustiniani raněn a opustil své stanoviště na hradbách, což obránce silně demoralizovalo. Císař Konstantinos zahynul krátce po pádu hradeb za bojů uvnitř města a jeho smrt definitivně zlomila odpor byzantských vojáků, kteří tak přišli krátce po sobě o oba hlavní velitele. Giustinianiho odvezli jeho muži na poslední chvíli na jedné z galér, ale v červnu zemřel na následky zranění (patrně na sněť).