Kyselina boritá
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kyselina boritá | |
---|---|
Obecné | |
Systematický název | Kyselina trihydrogenboritá |
Triviální název | |
Ostatní názvy | Kyselina boritá, kyselina orthoboritá, kyselina trioxoboritá |
Latinský název | Acidum boricum |
Anglický název | Boric acid |
Německý název | Borsäure |
Funkční vzorec | |
Sumární vzorec | H3BO3 |
Vzhled | Bílá pevná látka |
Identifikace | |
Registrační číslo CAS | 10043-35-3 |
Registrační číslo EINECS | |
SMILES | |
InChI | |
Vlastnosti | |
Molární hmotnost | 61,832 g/mol |
Molární koncentrace cM | |
Teplota tání | 169°C (rozkad - vznik HBO2) |
Teplota varu | - |
Teplota sublimace | |
Teplota rozkladu | |
Teplota změny krystalové modifikace | |
Teplota skelného přechodu | |
Hustota | 1,435 g/cm³ (15 °C) |
Viskozita | |
Dynamický viskozitní koeficient | |
Kinematický viskozitní koeficient | |
Index lomu | |
Tvrdost | |
Kritická teplota | |
Kritický tlak | |
Kritická hustota | |
Disociační konstanta pKa | První: 9,24 Druhá: 12,74 Třetí: 13,80 |
Disociační konstanta pKb | |
Rozpustnost ve vodě | 2,69 g/100 ml (0 °C) 5,02 g/100 ml (20 °C) 11,89 g/100 ml (50 °C) 24,3 g/100 ml (80 °C) 37,51 g/100 ml (100 °C) |
Rozpustnost v polárních rozpouštědlech |
|
Rozpustnost v nepolárních rozpouštědlech |
|
Součin rozpustnosti | |
Teplota hoření | |
Meze výbušnosti | |
Relativní permitivita | |
Tlak páry | |
Van der Waalsova konstanta pro stavovou rovnici | |
Izoelektrický bod | |
Součinitel elektrické vodivosti | |
Součinitel tepelné vodivosti | |
Součinitel elektrického odporu | |
Součinitel délkové roztažnosti | |
Součinitel objemové roztažnosti | |
Měrná vodivost | -7,06 Sm-1 |
Měrný elektrický odpor | |
Ionizační energie | |
Povrchové napětí | |
Průměrný výskyt | |
Rychlost zvuku | |
Struktura | |
Krystalová struktura | Trojklonná |
Hrana krystalové mřížky | a=704 pm, b=704 pm, c=656 pm |
Koordinační geometrie | |
Tvar molekuly | Planární |
Dipólový moment | 0 Cm |
Termodynamické vlastnosti | |
Standardní slučovací entalpie ΔfH | -1 094,8 kJ/mol |
Entalpie tání ΔHt | |
Entalpie varu ΔHv | |
Entalpie rozpouštění ΔHv | |
Entalpie sublimace ΔHv | |
Standardní molární entropie S | 88,7 J K-1 mol-1 |
Standardní slučovací Gibbsova energie ΔfG | -969,5 kJ/mol |
Měrné teplo | |
Izobarické měrné teplo cp | 1,317 J K-1 g-1 |
Izochorické měrné teplo cV | |
Bezpečnost | |
R-věty | |
S-věty | |
NFPA 704 | |
Číslo RTECS | |
Teplota vznícení | Není vznítitelný |
SI a STP (25 °C, 100 kPa). |
Kyselina boritá je anorganická kyselina o složení H3BO3.
Čistá kyselina boritá je bílá krystalická látka, která se rozkládá při teplotě 169 °C. Ve vodných roztocích se chová jako mimořádně slabá kyselina o pKa = 9,0 (je tedy slabší kyselinou než voda). Vytváří soli – boritany, ve kterých vystupuje vždy pouze jako jednosytná kyselina.
Její zředěné vodné roztoky (obvykle 2 až 3% roztok) se používají v očním lékařství pod označením borová voda.
Soli kyseliny borité s alkalickými kovy nacházejí uplatnění při impregnaci dřeva proti plísním, houbám a hnilobám. Ošetření dřeva kyselinou boritou zároveň snižuje jeho hořlavost a tím možnost vzniku požáru v budovách.
Kyselina boritá i její soli odpuzují nepříjemný hmyz jako mravence, šváby apod. a slouží proto jako součást netoxických insekticidů.
Kyselina boritá barví plamen intezivně zeleně a je proto součástí různých pyrotechnických směsí při přípravě ohňostrojů a podobných aplikacích. Tato reakce zároveň slouží jako důkaz výskytu boru v analytické chemii.
Pohlcuje neutrony - její roztok v koncentraci do 16 g/kg (t.j. 1,6% roztok) se proto využívá jako chladivo a moderátor v tlakovodních jaderných reaktorech.
[editovat] Literatura
- VOHLÍDAL, Jiří; ŠTULÍK, Karel; JULÁK, Alois. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5.