Kyselina boritá
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Kyselina boritá | |
|---|---|
  |
|
| Obecné | |
| Systematický název | Kyselina trihydrogenboritá |
| Triviální název | |
| Ostatní názvy | Kyselina boritá, kyselina orthoboritá, kyselina trioxoboritá |
| Latinský název | Acidum boricum |
| Anglický název | Boric acid |
| Německý název | Borsäure |
| Funkční vzorec | |
| Sumární vzorec | H3BO3 |
| Vzhled | Bílá pevná látka |
| Identifikace | |
| Registrační číslo CAS | 10043-35-3 |
| Registrační číslo EINECS | |
| SMILES | |
| InChI | |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 61,832 g/mol |
| Molární koncentrace cM | |
| Teplota tání | 169°C (rozkad - vznik HBO2) |
| Teplota varu | - |
| Teplota sublimace | |
| Teplota rozkladu | |
| Teplota změny krystalové modifikace | |
| Teplota skelného přechodu | |
| Hustota | 1,435 g/cm³ (15 °C) |
| Viskozita | |
| Dynamický viskozitní koeficient | |
| Kinematický viskozitní koeficient | |
| Index lomu | |
| Tvrdost | |
| Kritická teplota | |
| Kritický tlak | |
| Kritická hustota | |
| Disociační konstanta pKa | První: 9,24 Druhá: 12,74 Třetí: 13,80 |
| Disociační konstanta pKb | |
| Rozpustnost ve vodě | 2,69 g/100 ml (0 °C) 5,02 g/100 ml (20 °C) 11,89 g/100 ml (50 °C) 24,3 g/100 ml (80 °C) 37,51 g/100 ml (100 °C) |
| Rozpustnost v polárních rozpouštědlech |
|
| Rozpustnost v nepolárních rozpouštědlech |
|
| Součin rozpustnosti | |
| Teplota hoření | |
| Meze výbušnosti | |
| Relativní permitivita | |
| Tlak páry | |
| Van der Waalsova konstanta pro stavovou rovnici | |
| Izoelektrický bod | |
| Součinitel elektrické vodivosti | |
| Součinitel tepelné vodivosti | |
| Součinitel elektrického odporu | |
| Součinitel délkové roztažnosti | |
| Součinitel objemové roztažnosti | |
| Měrná vodivost | -7,06 Sm-1 |
| Měrný elektrický odpor | |
| Ionizační energie | |
| Povrchové napětí | |
| Průměrný výskyt | |
| Rychlost zvuku | |
| Struktura | |
| Krystalová struktura | Trojklonná |
| Hrana krystalové mřížky | a=704 pm, b=704 pm, c=656 pm |
| Koordinační geometrie | |
| Tvar molekuly | Planární |
| Dipólový moment | 0 Cm |
| Termodynamické vlastnosti | |
| Standardní slučovací entalpie ΔfH | -1 094,8 kJ/mol |
| Entalpie tání ΔHt | |
| Entalpie varu ΔHv | |
| Entalpie rozpouštění ΔHv | |
| Entalpie sublimace ΔHv | |
| Standardní molární entropie S | 88,7 J K-1 mol-1 |
| Standardní slučovací Gibbsova energie ΔfG | -969,5 kJ/mol |
| Měrné teplo | |
| Izobarické měrné teplo cp | 1,317 J K-1 g-1 |
| Izochorické měrné teplo cV | |
| Bezpečnost | |
| R-věty | |
| S-věty | |
| NFPA 704 |
 0
1
0
|
| Číslo RTECS | |
| Teplota vznícení | Není vznítitelný |
|
SI a STP (25 °C, 100 kPa). |
|
Kyselina boritá je anorganická kyselina o složení H3BO3.
Čistá kyselina boritá je bílá krystalická látka, která se rozkládá při teplotě 169 °C. Ve vodných roztocích se chová jako mimořádně slabá kyselina o pKa = 9,0 (je tedy slabší kyselinou než voda). Vytváří soli – boritany, ve kterých vystupuje vždy pouze jako jednosytná kyselina.
Její zředěné vodné roztoky (obvykle 2 až 3% roztok) se používají v očním lékařství pod označením borová voda.
Soli kyseliny borité s alkalickými kovy nacházejí uplatnění při impregnaci dřeva proti plísním, houbám a hnilobám. Ošetření dřeva kyselinou boritou zároveň snižuje jeho hořlavost a tím možnost vzniku požáru v budovách.
Kyselina boritá i její soli odpuzují nepříjemný hmyz jako mravence, šváby apod. a slouží proto jako součást netoxických insekticidů.
Kyselina boritá barví plamen intezivně zeleně a je proto součástí různých pyrotechnických směsí při přípravě ohňostrojů a podobných aplikacích. Tato reakce zároveň slouží jako důkaz výskytu boru v analytické chemii.
Pohlcuje neutrony - její roztok v koncentraci do 16 g/kg (t.j. 1,6% roztok) se proto využívá jako chladivo a moderátor v tlakovodních jaderných reaktorech.
[editovat] Literatura
- VOHLÍDAL, Jiří; ŠTULÍK, Karel; JULÁK, Alois. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5.
