Krypta
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Krypta, lat. crypta z řec. krypté, skrytá (rozuměj kaple), je obvykle podzemní klenutá kaple pod kostelem, kde byli pohřbeni světci, panovníci a významné církevní osoby.
Obsah |
[editovat] Dějiny
Krypta je klenutý a věřícím přístupný prostor pod kostelem nebo katedrálou, kde byl hrob světce, jemuž byl kostel zasvěcen. Později se v kryptách pohřbívali i biskupové nebo panovníci. Nejstarší zachované krypty pocházejí ze 6. století (pod chrámem sv . Petra v Římě, v severní Africe. ve Španělsku), v románské době měl kryptu každý větší kostel, nejčastěji pod kněžištěm (presbytářem). Někdy bylo kněžiště vyvýšené a krypta tak mohla být poměrně vysoká, s několika řadami sloupů (tzv. halová krypta). V gotické době krypty mizí a objevují se opět v jiné podobě v baroku a později, a to jako běžně nepřístupné hrobky.
[editovat] Obrázky
Na obrázku je nejstarší část vizigotské krypty z 2. poloviny 7. století v katedrále v Palencii v severozápadním Španělsku, kde je pohřben místní patron, mučedník sv. Antolín. Při přestavbách v 11. a 12. století byla krypta rozšířena, takže vznikl podzemní kostel, část s hrobem světce ale byla zachována.
Na druhém obrázku je klasická románská halová krypta pod katedrálou v Bayeux v severní Francii (Normandie), vystavěná za Viléma Dobyvatele a posvěcená roku 1077.
[editovat] Krypty v ČR
Také v ČR je zachována řada románských krypt, jedna z nejstarších (polovina 11. století) je pod klášterním kostelem v Břevnově, krypta pod vyvýšeným kněžištěm u sv. Jiří na Pražském hradě nebo ve Staré Boleslavi, v Doksanech, v Louce u Znojma; z raně gotické doby je to např. krypta v Kouřimi. Barokních krypt a hrobek je velmi mnoho.
