Horká skvrna
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Horké skvrny (zvané též hot spots z anglického jazyka)jsou místa v zemském tělese, které jsou charakteristické zvýšeným tokem geotermální energie. Může to být důsledek výstupu konvekčních proudů nebo větší soustředění radioaktivních izotopů v zemské kůře. Díky tomu vystupuje magma na povrch a vznikají oblastí sopečné činnosti, které však nekopírují místa, kde se setkávají litosférické desky. Horké skvrny se mohou nacházet na mořském dně i na kontinentech.
Horké skvrny jsou svojí polohou vázány na polohu litosvérických desek, pokud tedy dochází k posunu litosférické desky, mění se i místo výstupu magmatu na povrch planety. Důkazem tohoto procesu je vznik řetězců sopečných ostrovů.
Magma horkých skvrn pochází z větších hloubek a má bazické složení. Díky malé viskozitě lávy vznikají sopky charakteristické velkou šířkou základny a menším sklonem svahů, tzv. štítové vulkány.
Když dojde k posunu desky nad horkou skvrnou, přichází sopka o svůj zdroj magmatu a stává se vyhaslou. Postupným zvětráváním se snižuje její nadmořská výška, až nakonec opět zmizí pod hladinou oceánu. Tak vzniká podmořská hora, neboli guyot. Teprve připočtením těchto podmořských vyhaslých sopek k těm v současnosti aktivním získáme skutečnou délku celého ostrovního řetězce. Podle polohy jednotlivých sopek pak můžeme určit i směr pohybu litosférické desky.
