Henry Ford
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Henry Ford | |
---|---|
Henry Ford (kolem roku 1919) |
|
Narozen | 30. července 1863 Dearborn, Michigan, USA |
Zemřel | 7. dubna 1947 Fair Lane, Dearborn, Michigan, USA |
Povolání | Podnikatel, Zámečník |
Manžel(ka) | Clara Jane Bryant |
Děti | Edsel Ford |
Rodiče | William Ford a Mary Ford |
Henry Ford (30. července 1863 – 7. dubna 1947) byl americký podnikatel, průkopník automobilového průmyslu.
Obsah |
[editovat] Mládí
Nestal se podle představ svého otce farmářem a v šestnácti letech odešel z domu. Zkusil štěstí v Detroitu, kde se u firem James Flower & Bros a Detroit Dry Dock vyučil zámečníkem. Po vyučení nastoupil do firmy Westinghouse jako opravář parních strojů a v roce 1891 získal dobré místo ve firmě Thomase Alva Edisona, kde se pak vypracoval do pozice hlavního inženýra. V té době se Ford ve svém volném čase zabýval experimenty s benzinovými motory a stavbou vlastního automobilu, až v roce 1896 sestrojil a úspěšně vyzkoušel svůj první automobil. Jeho vůz vyvolal zájem jak veřejnosti, tak investorů. S jejich pomocí pak v roce 1899 založil svou první automobilovou firmu Detroit Automobile company, která ale brzy zkrachovala, údajně kvůli Fordově hlavní snaze vylepšovat design automobilů na úkor prodeje.
[editovat] Ředitel Ford Motor Company
V roce 1903, když se Fordovy narodil syn Edsel, založil Ford společně s dalšími společníky Ford Motor Company. Jeho nová firma dokázala s počátečním kapitálem pouhých 28000 dolarů už za první rok své existence vyrobit až 1700 automobilů a několik prototypů, které přinesly jeho firmě mnoho vítězství v automobilových závodech a několik rychlostních rekordů. S prvním rokem mohl být Ford vcelku spokojen, ale byl odhodlán splnit si svůj cíl vyrobit levné kvalitní auto pro každého. V letech 1906 až 1908 zaváděl po několikaměsíčním vývoji výrobu legendárních modelů N a T, které se prodávaly jen za 825 dolarů. Tím vlastně splnil svůj daný cíl, protože Ford Model T překonal orientaci automobilového průmyslu jen pro bohaté. Do konce roku 1908 bylo prodáno na tisíc kusů Modelu T.
Aby bylo možné uspokojit poptávku po levných autech, musel Ford otevřít novou továrnu Highland Park, kde byla zavedena jako jedna z prvních technologie pásové výroby, kterou navrhli sami zaměstnanci Ford Motor Company, kteří se nechali inspirovat pásovým zařízením na jatkách. V roce 1913 byla instalace pohyblivého pásu dokončena a další rok bylo prodáno až 250 tisíc kusů aut. Ford pak nařídil zvýšit všem dělníkům denní mzdu o víc než dvojnásobek na 5 dolarů. Tímto krokem si chtěl také zajistit, aby podnik měl stálé zaměstnance namísto nádeníků. Kromě toho zavedl ještě svůj sociální program pro stálé zaměstnance, do kterého patřila podniková zdravotní péče, sportovní a kulturní vyžití, popřípadě speciální prémie. Tyto benefity ovšem mohli mít pouze zaměstnanci žijící počestným způsobem, takže v podniku bylo zavedeno ještě sociologické oddělení, které mělo dohlížet, jestli dělníci nejsou závislí na alkoholu či na hazardu.
V dalších letech docházelo díky zdokonalování technologií pásové výroby k ještě většímu zlevňování Modelu T. Tím automobilka Ford Motor Company ovládla až 50% amerického trhu a v roce 1927 byl vyroben 15 000 000. Model T. Tento rekord si Ford podržel ještě na dalších 45 let. Během třicátých let Henry Ford postupně odkoupil akcie své společnosti od všech akcionářů a stal se jediným vlastníkem. Po ukončení výroby Modelu T byla továrna na půl roku uzavřena, než vývojáři vedení Fordovým synem Edselem dokončili design dalšího úspěšného modelu A.
Podnikatelův úspěch byl ale zastíněn jeho pletkami s německými nacisty a jeho otevřeným hlásáním antisemitismu ve svých novinách Dearborn Independent. Už ve dvacátých letech sepsal knihu Mezinárodní židovství - celosvětový problém, která se velmi dobře prodávala, zejména v zemích s fašistickou vládou. V Německu založil pobočku Ford Werke AB a dodával německé armádě nákladní vozy a německým lidem upravenou verzi modelu T. Nakonec získal v červenci 1938 za své zásluhy jako první američan Velký kříž Řádu německé orlice. Po vypuknutí druhé světové války byly v Americe Fordovy antisemitské spisy zakázány a sám Ford byl vyšetřován Kongresem Spojených států amerických.
Během druhé světové války se Henry Ford rozhodl nezapojit se do válečné mašinérie, protože nesouhlasil s Rooseveltovou politikou, ale i přesto Ford Motor Company pracoval na armádních zakázkách, i když Henry Ford s tím nechtěl mít nic společného. Podnik v té době už vedl Fordův syn Edsel, který ale ten v roce 1943 umírá. Henry Ford se musel ve svých téměř 80 letech vrátit do čela podniku, který ve válečných letech zaznamenal milionové ztráty, hlavně díky neschopnosti držet krok s technickým vývojem. Henry Ford nakonec svůj podnik před bankrotem zachránil a podnik v roce 1945 předal svému vnukovi Henrymu Fordovi mladšímu. Henry Ford zemřel na mozkovou příhodu ve svém domě v noci 7. dubna 1947.
[editovat] Shrnutí
Fordův úspěch znamenal nejen revoluci v průmyslu, ale i velký vliv na moderní kulturu. Mnozí teoretici nazývají toto období ekonomické a sociální historie jako „Fordismus“. Henry Ford také jako první na světě zavedl pásovou výrobu automobilů. Henry Ford přišel s novým pohledem na marketing a management, čímž se stal vzorem pro nejednu firmu. Během velmi krátké doby si dokázal naklonit trh s automobily na svou stranu a vydělal několik miliónů dolarů. Uvědomoval si sílu reklamy a propagace. Jedním jeho sloganem pro motivování lidí bylo: „Ať si myslíš, že to děláš dobře nebo ne, máš pravdu!“ Každého svého pracovíka dokázal nadchnout pro svou vizi, a tak se pracovníci stávali těmi, kteří „motorizovali Ameriku“.
[editovat] Externí odkazy
- Oficiální stránky Ford Motor Company (anglicky)
- Oficiální stránky Ford Motor Company v češtině
- Aktuality ze světa Fordu