Gadžo

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Gadžo (vysl. gadžo někdy gádžo) je v romštině označení osoby jiné než romského původu. Termín vyjadřuje heterogennost označeného vůči Romům. Slovo gadžo má stejný kořen jako gav vesnice. Pro ženu neromského původu existuje slovo gadži.

Původní význam znamenal pouze vesničana, sedláka, původu jiného, než romského. V některých oblastech Slovenska, se však používal pro jakéhokoli ne-Roma. Výjimkou byli příslušníci inteligence, popřípadě vyšší vrstvy městské, pro něž se používalo slovo raj = pán, které dnes znamená spíše člověka ušlechtilého, bez rozlišení etnického původu. Dalším termínem podobného významu bylo slovo goro (pro muže) gori (pro ženu), které však označovalo hlavně člověka bílé pleti, spíše než člověka určitého sociálního postavení.

V některých dialektech (například v šarištině, nářečí rozšířeném na východním Slovensku) má pojem "gadžo" a odvozená slova ("gadžovka" nebo "gadžuvka" pro ženu, eventuálně "gadžovina" pro věc) negativní význam nesouvisící s pojmem "neromský", znamená nevychovaného člověka, "vidláka, kterému sláma čouhá z bot", "gadžovina" pak znamená nekvalitní věc nebo nechtěný jev). Tyto slova jsou v daném významu zejména v Prešovském kraji běžně používána.

V západní Evropě a v Americe má někdy hanlivý význam ve smyslu nečistý, tj. nedržící se romských mravních zásad. Ukázka ve větě (přísloví):

Sikhav gadžeske, kaj sal manuš, jov tuke sikhavela, hoj the jov hin manuš.

Ukaž gadžovi, že jsi člověk, a on ti ukáže, že i on je člověk.

[editovat] Reference

Tento článek je zčásti nebo zcela založen na překladu článku Gadji na anglické Wikipedii.