Douglas XB-19
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Douglas XB-19 | |
|---|---|
 |
|
| Typ: | těžký bombardér |
| Výrobce: | Douglas |
| První let: | 27. červen 1941 |
| Vyřazen: | sešrotován 1949 |
| Hlavní uživatel: | USAAC |
| Vyrobeno: | 1 |
Douglas XB-19 byl těžký bombardér, vyvíjený firmou Douglas pro americké letecké síly (USAAC) v době druhé světové války. Svého času to byl největší americký bombardér (a to až do roku 1946). Původně byl označen XBLR-2 (experimentální bombardér s dlouhým doletem).
S vývojem XB-19 se začalo v roce 1935 podle specifikací amerického letectva na stavbu pokročilého těžkého bombardéru s dlouhým doletem. Zpočátku byl vývoj XB-19 označen za tajný a nazýván Projekt D. První prototyp byl objednán 19. listopadu 1937 a měl být dodán v březnu 1938. Existoval také konkurenční projekt firmy Sikorsky, ten byl ale v roce 1936 zrušen, protože byl hodnocen jako horší než XB-19.
Vývoj typu se neustále protahoval pro nedostatek financí a letoun už před dokončením zastaral. Firma Douglas dokonce musela použít část vlastních prostředků a personálu, který byl podle ní potřeba na vývoji nadějnějších typů. Zrušit projekt jí ale letectvo nepovolilo a trvalo na jeho dodání pro testy. Účelem XB-19 pak bylo testování letových schopností a technických řešení, použitelných pro konstrukci těžkých bombardérů.
XB-19 rozměrný čtyřmotorový dolnoplošník s příďovým podvozkem. Měla ho pohánět čtveřice řadových motorů Allison XV-3420-1, což byly zdvojené motory Allison V-1710. Nakonec ale byly použity motory Wright R-3350. Ty poháněly třílisté, nestavitelné vrtule. Pumy mohl nést jak v pumovnici, tak na podvěsech pod křídly.
Výzbroj XB-19 byla velice silná. Mimo jiné nesl kanón ráže 37 mm a 7,62 mm kulomet v předním střelišti a přední horní věži. Neměl ale žádné pancéřování ani samosvorné obaly palivových nádrží. Posádka se skládala z 18 mužů a tvořili jí pilot, druhý pilot, velitel, navigátor, letecký inženýr, radista, střelci a dva technici. Ti měly v trupu letounu k dispozici malou kabinu se šesti sedadly a šesti palandami. V křídlech byly chodby, kterými se mechanici dostaly přímo k motorům a v trupu byla dokonce i kuchyně.
První let proběhl 27. června 1941, celé tři roky po objednání stavby prototypu. Po skončení testů byl prototyp upraven na dopravní letoun. Dostal motory Allison V-3420-11 a označení XB-19A. V roce 1949 byl sešrotován.
[editovat] Parametry
- Posádka: 18
- Délka: 40,2 m
- rozpětí: 64,6 m
- Výška: 13,0 m
- Plocha křídla: 417 m²
- Prázdná hmotnost: 63 500 kg
- Plná hmotnost: 72 000 kg
- Maximální vzletová hmotnost: 74 400 kg
- Pohon: 4× Wright R-3350
[editovat] Výkony
- Maximální rychlost: 426 km/h
- Cestovní rychlost: 266 km/h
- Dolet: 6 800 km
- Maximální dolet: 12 500 km
- Operační dostup: 12 000 m
- Stoupavost: 3,3 m/s
- Plošné zatížení: 170 kg/m²
[editovat] Výzbroj
- 5× 12,7 mm kulomet
- 6× 7,62 mm kulomet
- 2× 37 mm kanón
- až 8 480 kg pum
Tento článek je zčásti nebo zcela založen na překladu článku Douglas XB-19 na anglické Wikipedii.
| Americké vojenské letouny druhé světové války | |
|---|---|
| Stíhací letouny | |
| FR | F2A | F4F | F4U | F6F | F7F | F8F | P-26 | P-35 | P-36| P-38 | P-39 | P-40 | P-47 | P-51 | P-61 | P-63 | P-80 | |
| Bombardovací a torpédové letouny | |
| A-20 | A-26 | B-17 | B-18 | B-24 | B-25 | B-26 | B-29 | B-32 | B-34 | B-37 | TBD | TBF | SBC | SB2A | SB2C | SB2U | SBD | |
| Průzkumné a spojovací letouny | Cvičné letouny |
| C-64 | L-3| L-4 | PBY | J2F | OS2U | SOC | UC-61 | PT-17 | T-6 |
| Transportní letouny | Vrtulníky |
| C-46 | C-47 | C-54 | CG-4 | R-4 |
| Experimentální letouny a prototypy | |
| XA-38 | XFL | XF8B | TB2D | XF5F | XF5U | XP-46 | XP-49 | XP-50 | XP-52 | XP-54 | XP-55 | XP-56 | XP-57 | XP-58 | P-59 | XP-62 | XP-67 | XP-68 XP-71 | P-75 | XP-76 | XP-77 | XP-79 | XP-81 | P-82 | XP-83 | AM | XB-19 | XB-27 | XB-28 | XB-30 | XB-31 | XB-33 | YB-35 XB-38 | XB-39 | YB-40 | XB-41 | XB-42 | XB-43 | XB-46 | XB-48 | XPB2M | TB2F | TBY |
|
