Cardiff
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Cardiff (velšsky Caerdydd) je od roku 1955 hlavní město Walesu. Má přibližně 320 000 obyvatel, což z něj dělá 16. největší město ve Velké Británii. Protéká jím řeka Taff která se zde vlévá do moře.
Cardiff má dvě centra. První představuje střed města s viktoriánskými a edvardovskými ulicemi a zahradami. Zahrnuje neogotický hrad a neoklasicistní městské budovy, ale také nákupní střediska a krytou tržnici z 19. století.
Z hlavních tříd vybíhají pasáže lemované obchody, z nichž nejstarší je Royal Arcade z roku 1856. Jižně od centra se rozkládá přístavní čtvrť, jež se postupnou přestavbou přístavu a nábřeží mění v druhé středisko. Západně od centra se rovněž nachází Millennium Stadium, používaný přednostně pro rugby, ale i jako místo pro koncerty (r. 2006 zde např. vystupovala Madonna) aj. Město se dnes již věnuje převážně obchodu a správě země a jeho vzhled se postupně mění, jak se realizují plány na jeho obnovu.
[editovat] Hrad v Cardiffu
Cardiffský hrad (velšky Castell Caerdydd) stojí na místě římské pevnosti, jejíž pozůstatky jsou od novějších částí odděleny pásem z červeného kamene. Mezi římskými rozvalinami vyrostla ve 12. století tvrz. V průběhu následujících 700 let si hrad postupně předávaly různé mocné rody, až nakonec v roce 1766 skončil v rukou Johna Stuarta, hraběte z Bute. Jeho pravnuk si najal „výstředního génia“ architekta Williama Burgese, jenž v letech 1876 až 1881 stvořil okázalé sídlo, zdobené mnoha středověkými prvky a romantickými detaily.
