Bolest
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Bolest je psychický stav či pocit většinou spojený s aktuálním nebo potenciálním poškozováním živé tkáně organizmu. Nejčastěji vzniká v důsledku poškozujících účinků na organizmus, ohrožujících jeho existenci nebo celistvost, či jako příznak poruchy normálního průběhu fyziologických procesů, může však mít i čistě psychické příčiny. Má velký význam pro ochranu organismu před poškozením, neboť upozorňuje, že k takovému poškozování dochází nebo by v nejbližší době mohlo dojít; je stimulem pro obranné reakce zaměřené na odstranění vnějších nebo vnitřních podnětů, které ji vyvolaly.
[editovat] Fyziologie bolesti
Pocity bolesti vznikají v centrálním nervovém systému spojením procesů začínajících v receptorech kůže nebo vnitřních orgánů, od nichž se impulzy dostávají do mozku. Reakce na bolest představuje nejvnitřnější a nejsilnější nepodmíněnou reakci organizmu.
[editovat] Psychické hledisko
Z psychického hlediska má trvání pocitu bolesti ubíjející a deprimující charakter, někdy přecházející až v utrpení. Naše setkání s bolestí, jenž je různorodé, vyvolává představu rozdílnosti, ale přesto v množství rozdílností projevů či zdrojů je to stále bolest a tudíž v tom podstatném je stejná.
Rozlišuje se bolest na fyzická a duševní a je s nimi často zacházeno jako od sebe oddělené, což je na jednu stranu správné, ale my chceme najít co bolest dělá bolestí. Obě bolesti (fyzické s duševní) jsou provázané. Zakoušíme bolest, jenž prvotně cítíme uvnitř a tato nás postihuje I fyzicky – sevřené hrdlo, špatně se nám dýchá a mnoho dalších příznaků.
[editovat] Bolest v literatuře
V Goethově románu Utrpení mladého Werthera přesáhla bolest určitou hranici a vedla k sebevraždě.
Mácha ve svá básni Máj popisuje bolest Viléma. Tam „řinčí řetězů hřmot“ jeho pout, zavřen v temnotě mezi čtyřmi stěnami, na rukou a nohou pouta. A ve chvílích bez bolesti, zapomenuv na vše prožívá libé zvuky lesní trouby, krásu všeho kolem.
