Alkaios

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Alkaios z Mytiléné (starořecky: Ἀλκαῖος) (mezi 620 a 630 př. n. l. – 2. polovina 6. století př. n. l.) byl antický řecký básník.

[editovat] Život

Patří k raným lyrickým básníkům spolu se Sapfó, která žila jako on na Lesbu a kterou možná obdivoval. Byl aristokratického původu. Po neúspěšném Alkaiově pokusu svrhnout v Mytiléné na Lesbu tyrana Myrsila, kterého nenáviděl, musel emigrovat. Jako bojovník bojoval proti athénským kolonistům. Prošel různé kraje - byl v Egyptě, v Thrákii, jednal s Lýdií.

[editovat] Tvorba

Psal milostné a válečné písně a písně k hostinám (pijácké). Vyslovují emoce, v souladu s jeho aristokratickým původem, bezstarostně a s důvěrou, složitě, ale nikoli na úkor jasnosti. Dále jsou to i politické písně, které lze považovat za jakési agitky. Dále je patrné, že se pokoušel skládat hymny, ale v této oblasti nebyl úspěšný. Používal čtyřveršové strofy, tzv. sapfické sloky, pocházející ze staré hudební tradice. Alexandrijští básníci v něm viděli vzor intimní lyriky. Alkaios je představitel tzv. sólové lyriky.

Není známo kolik básní napsal, protože se zachovaly pouze zlomky (česky vyšly v knize „Nejstarší řecká lyrika“). Nejvíce se zachovalo jeho politických textů, tzv. stasiotika.

[editovat] Literatura

• Vojtěch Zamarovský, Řecký zázrak., Mladá fronta, Praha 1972
• Peter Levi a kol., Svět starého Řecka, Knižní klub k. s., Praha 1995, ISBN 80-7176-214-8
• Anne - Marie Buttinová, Řecko, Nakladatelství Lidové noviny, Praha 2002, ISBN 80-7106-566-8