Čtvrtohory
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Čtvrtohory (také též Antropozoikum, či Kvartér) je označení pro geologické období, které probíhalo před 3-0 mil. let. Dělí se na starší čtvrtohory a mladší čtvrtohory. Starší čtvrtohory zahrnují z historického hlediska starší dobu kamennou (paleolit). Mladší čtvrtohory zahrnují pouze posledních 10 000 let, z historického hlediska jde o střední dobu kamennou (mezolit) mladší dobu kamennou (neolit) a veškerá období od doby bronzové až po dnešek.
Geologicky navazují čtvrtohory na třetihory, ve kterých dosud pokračuje Alpínské vrásnění. Klima je typické periodickými poklesy teplot, které vyúsťují v doby ledové (zvané glaciály). V průběhu těchto období došlo k rozšíření pevninských ledovců, v naší oblasti měla krajina vzhled tajgy až tundry. V dobách meziledových (interglaciály) docházelo k oteplení asi na dnešní úroveň. (Předpokládá se, že lidstvo se nyní nachází právě mezi dvěma ledovými dobami.)
Ve vývoji živočichů jsou nejdůležitější savci. V oblasti střední Evropy žili např. mamuti, srstnatí nosorožci, koně, jelenovití (mezi nimi obrovitý Megaceros giganteus s rozpětím lopat paroží až 3m) šavlozubé kočkovité šelmy (Machairodus) jeskynní lvi, jeskynní medvědi apod.
| Fanerozoikum | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: třetihory |
2 Ma– Čtvrtohory |
Nástupce: - |
