Česká družina
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Česká družina byla za první světové války dobrovolnická jednotka, složená z Čechů, žijících v Rusku a později též z válečných zajatců, předchůdkyně československých legií v Rusku.
V srpnu 1914 vznikla Česká družina, kterou 20. srpna schválila vojenská rada. Cílem bylo, aby Češi byli nabíráni do ruské armády a nebyli rozptýleni po jednotkách, ale tvořili jednu jednotku, později zařazenou pod Kyjevský válečný okruh, v síle jednoho praporu o dvou četách (540 dobrovolníků) velení pplk. Lotocký. Později 4 roty a pplk. Sozentovič.
V pozadí všeho byla politická činnost československých spolků a jejich snaha projevit loajalitu carovi (Češi na Rusi byli rakouští poddaní a proto jim hrozila internace a deportace na Sibiř).
Slavnostní přísaha se odbyla 11. října na Sofijském náměstí, 22. října byli Češi posláni na frontu osvobodit svůj národ.
Česká družina je připojena k vojsku generála Dimitrijeva k III. armádě v Haliči. Po přesunu do Radziwilova vyrazila družina k Brodcům, k rakouským hranicím. Ty překročila 27. října 1914.
Dne 8. listopadu, na výročí bitvy na Bílé hoře, vykonal generál Radko Dimitrijev přehlídku České družiny. Postupně se z České družiny stala divizní rozvědka. České jednotky prováděly bojový průzkum a sběr „jazyků“. Mimo jiné dělaly i propagandistickou činnost, zaměřenou na slovanské národnosti v rakouských bojových jednotkách.
Do prvních bojů se jednotka zapojila 14. listopadu u Tarnova, 16. listopadu u Biele na Dunajci 18. listopadu u Radlova, 19. listopadu srážka s maďarskými husary u Niedziliesky (první bojová akce)
[editovat] Boje na Dunajci
Získání prvního defekta v 28. pluku (Pražské děti), šikovatele Lehečky a organizování slavný hromadného přeběhu, který se nekonal a měl za následek vystřídání 28. pluku 14. rakouským.
V březnu 1915 začala ruská ofenzíva, pochod do Karpat přes Pilzno, Jaslo (kde o téměř 30 let později Čechoslováci bojovali znovu), Mezdilaborce.
Čeští dobrovolci byli připojeni k 48. divizi gen. Kornilova. 17. dubna 1915 Dumbrovka, Smilna, průlom u Zborova, Kompošpaták, Bardějov. Při ofenzívě 20 března se Rusům vzdalo bez boje 3000 příslušníku 21. zeměbranecké divize, např. 11. písecký pluk a 3. dubna konečně i 28. pražský u vesnice Stebnik Huty.
