Xiuhmolpīlli
Īhuīcpa Huiquipedia, in yōllōxoxouhqui cēntlamatilizāmoxtli
Xiuhmolpīlli (Maya: hunab). 1 Xiuhmolpīlli = 52 Xihuitl ca.= 52*365 Tōnalli.
- Inīn cāhuitl quihtōznequi: niquilpia in xihuitl, nō molpia xihuitl. Īxquichca ōmpōhualli īhuān mahtlactliomomeh mochiuh Yancuīc Tletl, in ihcuāc quimictiyah in tletl īhuān quipoloyah zollamantli, yohualnepantlah īca mamalhuāztli quiquixtiyah Yancuīc Tletl.
- Inīn cāhuitl quixexeltiah in nāhui tlalpilli, cēcen quipiyāc mahtlactliomeyi xihuitl. Inīc cē tlalpilli itoca cē-tōchtli, inīc ome itoca cē-ācatl, inīc ēyi cē-tecpatl, inīc nāhui cē-calli.
- Si ud. no se cree capaz de crear este artículo en náhuatl, puede traducirlo, todo o en parte, de otra Wikipedia. En esta página, en el recuadro inferior al lado izquierdo, hay algunos enlaces de este concepto a otros idiomas.
- If you don't feel confident to create this article in Nahuatl, you may translate it totally or partially from another Wikipedia. You can find on a box on the left some links to this concept in several other languages.
[ticpatlaz] Nō xiquitta
- (en:Periods):
- tonalpuhque
- Tonalpohualli (Maya: Tzolkin)
- Nemontemi (Maya: Uayeb)
- Xihuitl (Maya: Haab, tun)
- Xiuhpohualli
- Cuauhxicalli
[ticpatlaz] Nohiucan tlachia
- Mesoamerican Calendars See: "TABLE 2. Sign Meanings".
- The Aztec “Sun Stone” Quote: "...Illustration 3. The glyph Xihuitl representing the solar year..."
- The Aztec calendar