Saksko-Anhaltska
Z Wikipedije, swobodneje encyklopedije
Wopon | Chorhoj |
hesło: - | |
Zakładne daty | |
---|---|
stolica | Magdeburg |
přestrjeń | 20.446,31 km² |
ludnosć | 2.420.200 (30.09.2007) |
hustosć wobydlerstwa | 118 wob. na km² |
ISO 3166-2 | DE-ST |
oficialne websydło | www.sachsen-anhalt.de |
Politika | |
ministerski prezident | Wolfgang Böhmer (CDU) |
knježacej stronje | CDU |
strony w parlamenće | CDU 40, Die Linke 26, SPD 24, FDP 7 |
poslednje wólby | 2006 |
přichodne wólby | 2011 |
Reprezentanća we Zwjazkowej radźe |
4 |
Saksko-Anhaltska (něm. Sachsen-Anhalt, delnjoněmčina Sassen-Anhalt) je zwjazkowy kraj w Němskej. Stolica je Magdeburg.
Wobsah |
[wobdźěłać] Geografija
Saksko-Anhaltska mjezuje z Braniborskej na wuchodźe, z Sakskej a Durinskej na juhu a z Delnjeje Sakskej na sewjerozapadźe.
[wobdźěłać] Regiony
- Altmark
- Anhalt-Wittenberg
- Chemiedreieck
- Elbe-Börde-Heide
- Harz
- Mansfelder Land
- Ostfalen
- Saale-Unstrut-Region
[wobdźěłać] Rěki
|
|
[wobdźěłać] Krajne wokrjesy
Krajne wokrjesy:
Krajne wokrjesy | Wobydlerjow | Přestrjeń |
---|---|---|
Anhalt-Bitterfeld (ABI) | 187.873 | 1.452,71 |
Burgenlandkreis (BLK) | 205.097 | 1.413,36 |
Börde (BK) | 187.833 | 2.366,19 |
Harz (HZ) | 244.248 | 2.104,00 |
Jerichower Land (JL) | 101.092 | 1.576,66 |
Mansfeld-Südharz (MSH) | 160.984 | 1.448,60 |
Saalekreis (SK) | 206.146 | 1.433,22 |
Salzlandkreis (SLK) | 222.727 | 1.425,86 |
Altmarkkreis Salzwedel (SAW) | 94.545 | 2.292,52 |
Stendal (SDL) | 129.481 | 2.422,96 |
Wittenberg (WB) | 144.972 | 1.929,89 |
Bjezwokrjesne města: | ||
1. Magdeburg (MD) | 229.826 | 200,95 |
2. Dessau-Roßlau (DE) | 91.243 | 244,62 |
3. Halle (Saale) (HAL) | 235.720 | 135,02 |
[wobdźěłać] Nabožina
Něhdźe 25,5% (617.000) su religiozne.
- ewangelski: 391.000 (15,7%)
- katolski: 101.000 (4,1%)
- druhe cyrkejy: 80.000 (3,3%)
- druhe nabožiny: 45.000 (2,4%)
[wobdźěłać] Zwjazkowy sejm
W aktualnym sejmje (w Magdeburgej) su tři strony:
Wone hromadźe 97 sydłow wobsadźa.
Jenož jedna strona (CDU) regěruje w Durinskej. Ministerski předsyda je Wolfgang Böhmer.
[wobdźěłać] Literatura
- Friedrich Ludwig Müller, Angela Pfotenhauer, Elmar Lixenfeld: Romanik in Sachsen-Anhalt; Monumente-Edition. Monumente-Publikation der Deutschen Stiftung Denkmalschutz, Bonn 2001; ISBN 3-935208-05-7 oder ISBN 3-935208-09-X
- Gisela Stockmann: Schritte aus dem Schatten. Frauen in Sachsen-Anhalt; Querfurt: Dingsda-Verlag, 1993; ISBN 3-928498-12-6 (mit Lebensbildern von Katharina von Bora, Caroline Neuber, Dorothea Erxleben, Anna Louisa Karsch, Caroline Bardua, Louise von Francois, Hedwig Courths-Mahler und Christa Wolf)
Předłoha:Saksko-Anhaltska
• Badensko-Württembergska • Bayerska • Berlin • Braniborska • Bremen • Delnja Sakska • Durinska • Hamburg • Hessenska • Mecklenburgsko-Předpomorska • Porynsko-Pfalca • Posaarska • Sakska • Saksko-Anhaltska • Schleswigsko-Holsteinska • Sewjernorynsko-Westfalska
1952 k Badensko-Württembergskej fuzionowali: Südbaden | Württemberg-Baden | Württemberg-Hohenzollern