Zkouška tvrdosti podle Vickerse
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Zkouška tvrdosti podle Vickerse patří mezi statické zkoušky tvrdosti materiálu. Způsob jejího provedení je popsán a ujednocen normou ČSN 42 0374. Princip spočívá ve vnikání zkušebního tělesa - indentoru - do zkoumaného materiálu a následného zjišťování míry deformace tohoto materiálu. Jakožto indentor se v tomto případě používá diamantový čtyřboký jehlan s vrcholovým úhlem 136°, měřítkem tvrdosti materiálu jsou délky dvou úhlopříček vtisknutého jehlanu. Vickersova zkouška se označuje HV, je značně univerzální, lze ji použít na tvrdé i měkké materiály. Její výhodou je též to, že výsledná hodnota tvrdosti nezávisí na zatěžovací síle, jelikož vtisky jsou pro různé síly geometricky přibližně stejné.
[editovat] Další metody mechanického zkoušení kovů
- Metoda Brinellova
- Metoda Rockwellova
- Metoda Knoopova
- Metoda Grodzinského
- Zkoušky tlakem
- Zkoušky tahem
