Zimbabwe

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Tento článek reaguje na aktuální události.

Informace zde uvedené se vzhledem k neustálému vývoji mohou průběžně měnit.

Republika Zimbabwe
Republic of Zimbabwe

vlajka

znak

Hymna: Hymna Zimbabwe

geografie

Hlavní město:

Harare

Rozloha:

390 580 km² (61. na světě)
z toho 1 % vodní plochy

Nejvyšší bod:

Inyangani (2592 m n. m.)

Časové pásmo:

obyvatelstvo

Počet obyvatel:

12 746 990 (66. na světě, odhad 2005)

Hustota zalidnění:

33 ob. / km² (172. na světě)

Jazyk:

angličtina (úřední), shona, sindebele, četná menšinová kmenová nářečí,

Náboženství:

synkretičtí křesťané 50%, křesťané 25%, domorodé náboženství 24%, muslimové a jiní 1%

státní útvar

Státní zřízení:

republika

Vznik:

18. dubna 1980 (nezávislost na Velké Británii)

Hlava státu:

Executive prezident Robert Gabriel Mugabe (od 31. prosince 1987); viceprezident Joyce Mujuru (od 6. prosince 2004)

Hlava vlády:

Executive prezident Robert Gabriel Mugabe (od 31. prosince 1987); viceprezident Joyce Mujuru (od 6. prosince 2004)

Měna:

zimbabwský dolar (ZWD)

mezinárodní identifikace

ISO 3166-1:

716 ZWE ZW

MPZ:

Telefonní předvolba:

263

Národní TLD:

.zw

Mapa Zimbabwe - okolní státy

Zimbabwe Zimbabwe, neboli Republika Zimbabwe je stát na jihovýchodě Afriky, v koloniální minulosti nazývaný Jižní Rhodesie, nebo taky Republika Rhodesie, či Zimbabwe Rhodesie. Do roku 1963 začleněna ve federaci Rhodesie a Ňaska, společně se Severní Rhodesií (dnešní Zambie) a Ňaskem (dnešní Malawi). Jméno Zimbabwe pochází od předků majoritního etnika Šona, z původního slova “Ziimba Remambve“, v překladu znamená skalnatý dům, anebo “Dzimba Woye“, což v překladu znamená uctívaný dům. 18.4. 1980 se místní obyvatelé dočkali nezávislosti. Na území o rozloze 390 580 km² žije 12,38 miliónu obyvatel. Hlavním městem je Harare.

Obsah

1 Geografie
- 1.1 Hranice
2 Historie
3 Politika
- 3.1 Hlavní politické strany
4 Administrativa
5 Demografie
6 Hospodářství
- 6.1 Zemědělství
- 6.2 Průmysl
7 Reference

[editovat] Geografie

Mapa Zimbabwe - přírodní poměry

Viktoriiny vodopády

Téměř celé území Zimbabwe zaujímá náhorní plošina Matabele o průměrné nadmořské výšce 1000 až 1200 m. Východní okraj nejvýše ční horou Inyangani 2592 m n. m. Na severu se plošina stupňovitě snižuje k údolí řeky Zambezi, na západě spadá k bezodtokové pánvi Makgadikgadi a na jihu klesá k řekám Limpopo a Sabi. Plošina Matabele je zároveň rozvodím řek Zambezi a Limpopo. Zambezi vytvořila známé Viktoriiny vodopády . Na hranicích se Zambií byla postavena obrovská přehradní nádrž L. Kariba. Podnebí Zimbabwe je tropické, horké. Na severu převládá vliv monzunů, jih je převážně v oblasti pasátů. Tropické podmínky zmírňuje nadmořská výška náhorní plošiny. Průměrná teplota nejteplejšího měsíce října nepřevyšuje většinou 23 °C, v nejchladnějším měsíci červnu kolísá mezi 2 °C až 15 °C, (Harare 22 °C a 14 °C). Srážky přicházejí většinou v létě v množství 500 - 1000 mm za rok, (Harare 860 mm). Východní svahy plošiny jsou vlhčí, údolí řeky Limpopo sušší. Nejnižší bod země je ve spojení řek Runde (Lundi) a Save(Sabi) pouhých 162 m.n.m. Zimbabwe je státem s velkým počtem řek a vodních ploch, čistě vodní rozloha zabírá 3 910 km². Nejdelší řeky jsou Limpopo, Lundi, Sabi a Zambezi.

[editovat] Hranice

Zimbabwe je jihoafrický vnitrozemský stát situovaný mezi ostatními jihoafrickými státy. Celkově hraniční linie má charakter přirozených hranic, tvořená přírodními úkazy. Délka hranice je 3066 km. Na severu a severozápadu sousedí se Zambií (797 km), kde z velké části hranici tvoří nádrž L.Kariba a dále řeka Zambezi, tudíž je pohraničí vymezeno čistě na přírodních základech. Na severu se napojuje další sousední stát Mosambik 1231 km), jenž tvoří nejdelší hranici s republikou Zimbabwe, která se táhne až na jižní okraj. S Mosambikem je hranice utvořena z terénních rozdílů. Zimbabwské pohoří, za hranicemi přecházejí mírně do sníženin a nižších poloh. Obzvláště ve střední části této hranice je dělítkem mohutný masiv Inyangani se stejnojmenně se nazývající horou, jenž je se svými 2592 metry nejvyšší v Zimbabwe. Další stát jenž vymezuje území Zimbabwe je JAR (délka hranic 225 km). JAR a Zimbabwe odděluje řeka Limpopo. Od jihovýchodu se na ohraničení podílí Botswana 813ti kilometry. Jen pár kilometrů chybí, aby se Zimbabwe pojila i s Namíbií, respektive dotýkala Namibského Capriviho pruhu. Zimbabwe reprezentuje takřka ve všem principy přirozených hranic. Ohraničení na různých místech oddělují různá etnika. Většinové etnika daných států, ale na druhé straně reprezentují ve větší části minoritní populaci. Takto rozdělenými etniky jsou u Zambie etnika Lozi a Kunda. Hranice s Mosambikem oddělují především etnika Šona, Kunda, Manyika, Ndau. Na hranicích s JAR je to jednodušší, kde ohraničení dělí pouze etnika kmene Venda a to nejen kvůli menší délce hranic, ale i z důvodů, že část tohoto hraničního území není osídlena. To stejné platí i na některých místech mezi Botswanou a Zimbabwe. Kde k rozdělení taktéž došlo hlavně u etnických skupin Kalanga, Ndebele a některých Khoisanských skupin například Hietsware.

[editovat] Historie

[editovat] Raná historie

ostatky Velkého Zimbabwe, 2006

Podle archeologických vykopávek se zjistilo, že tato místa byla osídlena už v 3. století po Kr. Přicházeli zde první Bantuské kmeny, byli to farmáři, pěstující proso a čirok, chovající kozy a ovce. Byli u nich známy i artefakty umění, předměty vytvářené z různých přírodních materiálů například i mušlí. V 5. století migrovali do těchto míst i kmeny Wakarangů . Přibližně od roku 1000 se zde začínala rozvíjet kultura Leopardí Kopje (tzv.Nthabazingwe). Mezi lety 1250-1400 se tady rozrostla první ustálenější říše tzv. Velké Zimbabwe, jenž vzniklo ze soupeření klanů o hranice pastvin. Tato říše je známá kamennými stavbami, jenž v té době i po ní neměla v těchto místech obdoby, neboť tradičním stavebním materiálem bylo dřevo a hlína. Pravděpodobně přímo na Velké Zimbabwe navázala říše Munhumutapa, (taky Monomotapa, ale i Mwanamutapa), v té době největší v celé Jižní Africe, nacházela se kolem řeky Zambezi, tam kde dnešní Zimbabwe a Mosambik.Tato říše prosperovala z obchodu se zlatem , otroky a slonovinou jenž odvážela obchodníkům na pobřeží Indického oceánu. Na konci 17. století skončila pod nájezdy Mašonů. Roku 1986 se památky a stavby Velkého Zimbabwe staly součástí světového dědictví UNESCO.

[editovat] koloniální éra

V oblasti se už od 16. století objevoval obchod autochtonních Šonů s Portugalci. Státy Šonů zanikly ve 30. letech 19. století pod nájezdy Ndebelů (Zulští Matabelové), vedeni náčelníkem Mzilikazim. Ti zde založili stát Matabele. V roce 1867 byli v oblasti objeveny naleziště zlata, což vyvolalo evropskou |kolonizaci. Portugalci měli zájem zde rozvíjet svůj plán tzv. Růžové mapy, (spojení Mosambiku s na západě se nacházející Angolou), podobný úmysl měli i Němci, akorát rozdíl byl v tom, že se snažili spojit Namibii a Tanzanii. Do oblasti se tlačili i Bůrové. Tyto expanzivní politiky nakonec překazila Británie a v roce 1889 zde vznikla Britská Jihoafrická Společnost pod vedením Cecila Rhodese. V roce 1893 a 1896 proběhla povstání Matabelů, v letech 1896 a 1897 povstání Mašonů, všechna povstání byla Brity brutálně potlačena. V roce 1895 byla území Mašonů (Mašonsko) a území Matabelů spojeno Brity v jedno a tvořilo celek Rhodesie. 1923 platnost smlouvy Britské jihoafrické společnosti končila, a protože v referendu z roku 1922 byla účastníky odmítnuta možnost připojit se k Jihovýchodní unii, tak území převzala Británie a 1.10. vytvořila samosprávnou kolonii Jižní Rhodesie. 1.8. 1953 se britské državy Jižní Rhodésie, Severní Rhodésie a Ňasko spojili ve federační celek Rhodesie a Ňasko. Tento útvar vydržel, jen deset let a poté co Ňasko i Severní Rhodesie odstoupila v roce 1963, se federace zhroutila. Důvodem odstoupení byly i rasistické zákony a segregace domorodců, ale i to že Rhodéská fronta to požadovala a všechny ostatní strany se nemohly vyjádřit, neboť byly s rasových důvodů zakázány. Černošská strana se rozpadla na několik stran vymezujících se etnickou sounáležitostí. Dvě hlavní byly ZANU a ZAPU. ZAPU (Zimbabwská unie afrického lidu) byla podporována Ndebely, kterou v té době vedl Joshua Nkomo. ZANU (Zimbabwská africká národní unie) vedena Ndabaningi Stiholem, později Robertem Mugabe, podporována ze strany Mašonů. V roce 1964 se vůdce Rhodéské fronty (tzv. strany evropských usedlíků) Ian Douglas Smith stal ministerským předsedou, jenž se 11.11.1965 rozhodl pro vyhlášení nezávislosti Rhodésie, kterou uznalo i materiálně podporovalo jen pár států, například JAR. Ian Douglas Smith vedl republiku rasistickými způsoby, za což byl od OSN sankciován. Paradoxem je, že evropských obyvatel žilo v zemi oproti domorodcům minimum. Proti způsobu vlády se obě černošské strany spojily a vedly guerillu proti režimu, navíc od roku 1976 tvořily koalici tzv. Vlastenecká Fronta Zimbabwe. Tlak na vládu Iana Smithe jak ze strany znepřátelených domorodců, tak i ze strany OSN vedl k pokusům svrhnout nenáviděnou vládu. První pokus v březnu 1978, dohoda mezi Smithovou vládou a třemi africkými stranami o tzv. vnitřním urovnání nevyšel. 1.6.1976 byla moc předána kolaborujícím africkým předákům, země potom dostala název Zimbabwe-Rhodesie, tento stav nebyl uznán Britániia ani u africké většiny v Zimbabwe neměl úspěch. Nakonec se po konferencích v Londýně Zimbabwe dočkala nezávislosti 18. 4. 1980.

[editovat] Současná historie

Po nezávislosti se prezidentem stal Canaan Sodindo Banana. Robert Mugabe byl v té době premiérem, po roce 1980 vládla vlastenecká fronta, tato koaliční vláda vydržela jen do roku 1982, kdy se přišlo na plánovaný převrat vedený Joshua Nkomem, ten posléze musel odejít z vlády. Od roku 1983 až 1987 trvaly pogromy na minoritní Ndebele. V roce 1987 se v nově zřízeném prezidentském systému stal prezidentem Robert Mugabe, jehož diktatura trvá až do dneška. K jeho hegemonii dopomohl i fakt, že Nkomo a Mugabe se domluvili na spojení svých stran. V roce 1990 se tak Nkomo mohl stát Mugabeho a Zimbabwským viceprezidentem. Mugabeho reformy a diktatura, dostaly zemi do hluboké ekonomické krize. Přerozdělováním půdy, kdysi bílých farmářů do rukou domorodých obyvatel, hlavně do rukou bývalých vojáků, si získal obrovskou podporu. Tyto reformy měli za následek velikou neefektivitu v zemědělství a malou produkci, což vyvolalo poptávku po nedostatku základního zboží. Zimbabwe taktéž trpí hyperinflací, uvádí se až 24 000 procent, zdejší inflace je největší na světě.^[1] Tyto fakta se odráží na každodenním životě, neboť po nedostatku produkce a importu chybí i ty nejzákladnější komodity. 29. března roku 2008 se konali prezidentské volby, proti Mugabemu se ve volbách účastnila opoziční MDC (Movement for Democratic Change) ve vedení s Morganem Tsvangiraiem. Podle všeho první kolo vyhrál Tsvangirai, což je ale popíráno stranou ZANU. Druhé kolo je plánováno na 23.5.2008

[editovat] Politika

prezident Robert Mugabe

Zimbabwe je republikou v čele s prezidentem, nyní Robert Mugabe. Prezident je zároveň předsedou vlády. 1. Viceprezidentem je Joseph Msika od roku 1999 a 2. Viceprezidentem je Joyce Mujuru od 6. prosince 2004. Vláda je jmenována prezidentem a zodpovídá se Poslanecké Sněmovně (house of Assembly). Parlament je v Zimbabwe dvoukomorový. Skládá se ze Senátu (83 křesel) a Poslanecké Sněmovny (120 křesel). V senátu 50 křesel z 83 je zvoleno hlasy voličů, 10 provinčních guvernérů nominuje prezident, 16 provinčních zástupců jmenuje prezident a jeho zástupce, z každého kraje kromě Harare a Bulawayo jednoho a sedm členů jmenuje prezident. Všichni členové jsou voleni, nebo jmenováni na 5 let. Do Poslanecké Sněmovny jsou všichni voleni voliči a to na pět let.

[editovat] Hlavní politické strany

MDC – Movement for Democratic Change – v čele Morgan Tsvangirai
ANP - African National Party - v čele Egypt Dzinemunhenzva
PAFA- Peace Action is Freedom for All – v čele Abel Muzorewa
ZANU - Zimbabwe African National Union – Robert Mugabe
ZAPU - Zimbabwe African Peoples Union – v čele Agrippa Madlela

[editovat] Administrativa

Zimbabwe se dělí na 8 provincií a 2 města s provinčním statusem.

Provincie :Manica, Střední Mašonsko, Východní Mašonsko, Západní Mašonsko, Masvingo, Severní Matabele, Jižní Matabele, Střední Zimbabwe

2 provinční města : Bulawayo a Harare

[editovat] Demografie

Zimbabwe je země s 12,38 milióny obyvatel. Úředním jazykem je angličtina, ale mimo úřady se obyčejně používají bantuské jazyky většinových etnik. Nejpočetnějším etnikem je Shona (Šona), které tvoří 6/5 celkového obyvatelstva a používá jazyk šonštinu. Druhým nejpočetnějším etnikem je Ndebele, žijící převážně v západní části země, používající jazyk Sindebele (též Ndebele). Ostatními, už minoritními etniky jsou Nyanja, Lozi, Nsenga, Tonga, Tswa, Venda, Manyika, Kunda, Kalanga ad. Všechna tato etnika spadají do Nigero-Konžské jazykové rodiny. Kromě Bantuských klanů zde žije i domorodé obyvatelstvo z Khoisanské rodiny a to klan Hietsware a evropské obyvatelstvo, převážně angličani, jako pozůstatek koloniální minulosti. Zimbabwské obyvatelstvo se nábožensky orientuje na vlastní synkretické náboženství, s prvky křesťanství a místního animismu.Takto definované náboženství uznává asi polovina místních obyvatel, ostatní uznávají buďto křesťanství, anebo domorodá náboženství zvlášť. Průměrná šance na dožití je 39 let a jak je v jižní Africe typické, oproti vyspělým státům muži se dožívají delšího věku. Muži se dožívají v průměru 40,9 let, ženy 38,5 let. Gramotnost zde dosahuje devadesáti procent a opět není výjimkou, stejně tak jako v ostatních rozvojových státech, že muži mají větší úroveň vzdělání. Velkým problémem je v Zimbabwe výskyt nemocí a to převážně AIDS, kterou je postižena zhruba 27% část populace. Počet narozených dětí na matku jsou 3.

[editovat] Hospodářství

Hospodářství Zimbabwe od roku 2000 pokleslo o třetinu. Země se nachází v obrovské ekonomické krizi, trpí největší inflací na světě vůbec. Na běžném trhu není k dispozici základní zboží a zemí zmítá hladomor. Tyto následky jsou především přisuzovány vůdci Robertu Mugabemu, jenž stojí za pozemkovými reformami z roku 2000, v nichž přerozdělil půdu bílých farmářů do rukou válečných veteránů a příznivců Mugabeho. Kdysi na africké poměry výkonné zemědělství s velkokapacitní produkcí obilnin, se začalo propadat. Následky těchto reforem se odráží na státní inflaci, jenž překročila v lednu roku 2008 míru 100.000 %. Kvůli takto vysoké inflaci musí státní banka tisknout bankovky vyšší nominální hodnoty, výjimkou nejsou ani bankovky například s hodnotou 1 000 000. Nezaměstnanost je nejvyšší v Africe, její míra je uváděna v průměru 80 %. Inflace dosahovala v lednu 2008 oficiálně 100 850,2%, neoficiálně však až 150 000 %. Pod hranicí chudoby žije 68 % obyvatel [1]. HDP kleslo v roce 2007: -5,6% (přes -8% v roce 2004). Veřejný dluh dosahuje 52,3 % HDP.

[editovat] Zemědělství

Zemědělský sektor se na zdejší ekonomice podílí 66 %. Zemědělství produkuje hlavně obilí, cukrovou třtinu, kukuřici, ale populární komoditou je i tabák. To co Zimbabwe vypěstuje, především i exportuje, bez ohledu na zdejší hladomor. V chovatelském zemědělství se využívají tradičně ovce a kozy, zejména kvůli hornatému charakteru země.

[editovat] Průmysl

Průmysl tvoří asi 10 % zdejší ekonomiky. Potýká se taktéž s vysokou neefektivitou. Průmysl má především těžební charakter s ohledem na zdejší nerostné bohatství. V zimbabwe se těží především zlato, uhlí, nikl, chróm (60 % světových zásob), křemík (90 %světových zásob), měď, cín a další.

Zimbabwe je tranzitní zemí přes kterou proudí drogy do JAR, především konopí, dále heroin a metamfetamíny z jižní Asie. JAR už z těchto, ale i dalších důvodů umístila na hranicích vojska. Ostatními a hlavními důvody je myšlena především nelegální migrace za prací.

průmysl funguje asi ze čtvrtiny své kapacity
jedna cukrová rafinérie spuštěna jeden den v týdnu
Zimbabwské státní dráhy v roce 2005 zavádějí opět provoz deseti parních lokomotiv na uhlí, protože v zemi je příliš drahá ropa