Vánoce

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Vánoce (z něm. Weihnachten svaté noci) jsou v křesťanské tradici oslavou narození Ježíše Krista. Spolu s Velikonocemi a Letnicemi patří k nejvýznamnějším křesťanským svátkům, slaví od 25. prosince do první neděle po 6. lednu. 25. prosinec jako datum Kristova narození uvádějí někteří křesťanští teologové již ve 3. století a oslava tohoto narození je dosvědčena poprvé v Římě kolem roku 336.^[1] Všeobecně se Vánoce v církvi slaví od 7. století.

V Česku je však za vrchol Vánoc považován Štědrý den, 24. prosinec, coby předvečer samotné slavnosti, do Vánoc je někdy zahrnována i doba adventní, která Vánocům předchází. K Vánocům se pojí nejrůznější tradice, k nimž se řadí vánoční stromek, jesličky (betlém), vánoční dárky, které nosí Ježíšek, či vánoční cukroví; některé z těchto tradic pocházejí již z předkřesťanských dob a souvisí s oslovou slunovratu, který na tyto dny též připadá. V současné době se však původní, náboženský význam Vánoc vytrácí a Vánoce se považují i za jeden z nejvýznamnějších občanských svátků.

Obsah 1 Původ Vánoc 2 Křesťanské slavení Vánoc 3 Vánoce v Česku 3.1 Zvyky a tradice 3.1.1 Vánoční strom 3.1.2 Štědrovečerní večeře 3.1.3 Vánoční cukroví 3.1.4 Půlnoční mše 4 Oslava Vánoc ve světě 4.1 Západní Evropa a Severní Amerika 4.2 Pravoslavné Vánoce 4.3 Polsko 5 Vánoce v umění 5.1 Výtvarné umění 5.1.1 Narození Krista 5.1.2 Klanění tří králů 5.1.3 Chronologický přehled 5.2 Hudba 6 Etymologie 7 Odkazy 7.1 Reference 7.2 Související články 7.3 Literatura 7.4 Audiovizuální dokumenty 7.5 Externí odkazy

[editovat] Původ Vánoc

Ačkoli se kořeny Vánoc hledají v předkřesťanských oslavách zimního slunovratu (např. svátky mrtvých či Saturnáliích v antickém Římě), tato hypotéza pochází teprve z 18. století. Literární prameny naproti tomu prokazují, že křesťané spojovali datum narození Krista mnohem dříve, než císař Aurelianus ustanovil na tento den svátek zrození nepřemožitelného slunce (natalis solis invicti). Tato teorie se zakládá na propojení názvu svátku s raně křesťanskou christologickou exegezí verše proroka Malachiáše^[2], který obsahuje proroctví o Mesiáši, v němž "vzejde slunce spravedlnosti". Teorie však opomíná skutečnost, že mezi pojmy "slunce spravedlnosti" a "nepřemožitelné slunce" neexistuje shoda. Krom toho máme dosvědčen tento titul přiřčený Kristu ve spisku De Pascha computus, který se dochoval mezi díly kartáginského biskupa Cypriána z roku 243.^[3].

Již jeden z nejstarších biblických komentářů z přelomu 2. a 3. století připisovaný Hippolytovi označuje jako datum Kristova narození "středu 25. prosince"^[4] Totéž datum uvádí ve svém díle Chronografiai z roku 221 římský historik Sextus Iulius Africanus a již zmiňovaný spis De Pascha computus. Z dalších indicií lze usuzovat, že v mnoha částech římské říše křesťané slavili Kristovo narození již před Konstantinem: slaví-li společně Vánoce donatisté i katolíci v severní Africe, lze se domnívat, že se zde Kristovo narození slavilo již před schismatem obou stran, k němuž došlo po roce 311.

Datum 25. prosince coby den narození Krista má zřejmě svůj původ v oslavě Velikonoc, a to prostým výpočtem. Například spis De solsticiis et aequinocibus z poloviny 4. století klade totiž klade datum Velikonoc k 25. březnu, a toto datum ztotožňuje s datem Kristova vtělení, tedy početí.^[5] Prostým připočítáním devíti měsíců se pak dostáváme k datu 25. prosince. Této teorii vzniku odpovídá i analogické vysvětlení, běžnější na křesťanském Východě, které takto váže 6. duben a 6. leden, kdy křesťané slaví svátek Epifanie čili Zjevení Páně.^[6]

Prvním dokumentem, který pak dosvědčuje přímo slavení Vánoc je slavný Filokalův Chronograf z roku 354, když uvádí narození Krista mezi oslavami mučedníků římské církve v tzv. Depositio martyrum.^[7] Kvůli jisté nepravidelnosti v seznamu úmrtí papežů v témže kalendáři pak můžeme datovat toto svědectví do roku 336,^[8]. Tento údaj znamená, že křesťané Vánoce coby narození Krista slavili v Římě nejpozději tohoto roku, pravděpodobně však již dříve.

[editovat] Křesťanské slavení Vánoc

Přípravu na samotné Vánoce představuje advent, období čtyř týdnů před Vánoci. První adventní neděle (připadající na neděli mezi 27. listopadem a 3. prosincem) označuje počátek křesťanského roku. Čtyři adventní neděle bývají někdy označovány postupně jako železná, bronzová, stříbrná a zlatá, ovšem tato označení nemají s křesťanskou tradicí nic společného, mají čistě komerční význam, spojený s předvánočními nákupy dárků.

V průběhu adventu mají svátek někteří důležití svatí, např. sv. Ondřej (30. listopad), sv. Barbora (4. prosinec), sv. Mikuláš (6. prosinec) a sv. Lucie (13. prosinec).

Štědrý večer ještě nepatří do křesťanských Vánoc. Končí jím Advent a také postní období. Štědrovečerní večeře má proto slavnostní ráz, ačkoli je ještě složena z postních jídel. Následující půlnoční mše je pak v podstatě pozůstatkem noční vigilie, která původně předcházela všem významným křesťanským svátkům.

Samotné vánoční svátky začínají dnem narození Páně 25. prosince, (Boží hod vánoční, v občanském kalendáři označený jako „1. svátek vánoční“. 26. prosince se slaví svátek sv. Štěpána prvomučedníka, občanský „2. svátek vánoční“.

6. ledna se slaví slavnost Zjevení Páně (též svátek Tří králů) – podle tradice se toho dne přišli poklonit právě narozenému Ježíšovi do Betléma mudrci od východu a přinesli mu dary. Tradice později udělala z mudrců krále a stanovila jejich počet na tři. Neděli následující po slavnosti Zjevení Páně se slaví Křest Páně, kdy vánoční období v rámci církevního roku končí.

Ne všichni křesťané však Vánoce slaví – například v 17. století byly v Anglii a některých amerických koloniích vánoce kvůli domnělému pohanskému původu zakázány; podobně někteří křesťané Vánoce neslaví dnes ani u nás.

[editovat] Vánoce v Česku

Vánoce jsou považovány za nejdůležitější svátek i pro nekřesťany, kteří ho spojují se zakončením roku a s trávením času s v rodinném kruhu. Vánoce jsou slaveny 24., 25. a 26. prosince, ale předchází jim v křesťanském pojetí čtyř týdenní období zvané advent. Všechny tři dny jsou oficiálním státním svátkem. Ústřední postavou Vánoc je postava Ježíška - postavy malého dítěte nosící dárky, i když i zde je vidět pronikání cizích kultur (Santa Claus).

[editovat] Zvyky a tradice

Neodmyslitelnou součástí Vánoc jsou koledy.

První jesličky (betlém) poprvé postavil v Grecciu roku 1223 sv. František z Assisi.^[9]; tento zvyk se v Čechách objevuje roku 1560 v kostele sv. Klimenta v Praze)^[10] , v 19. století se pozvolna stal dalším symbolem Vánoc vánoční stromek, který se v českých zemích všeobecně ujal až po první světové válce.^[11]

[editovat] Vánoční strom

Podrobnější informace naleznete v článku Vánoční stromeček.

Vánoční stromeček je asi nejrozšířenější zvyk okolo Vánoc, kdy je na Štědrý den vztyčen jehličnatý strom, který se následně ozdobí vánočními ozdobami a pod kterým se nacházejí dárky.

[editovat] Štědrovečerní večeře

24. prosince bývá tradicí, že se schází celá rodina na slavností večeři. Samotná večeře se tradičně skládala z rybí polévky, bramborového salátu s kaprem a během její konzumace panovaly jisté zvyky. Například se stolovalo o jeden talíř více pro nečekanou návštěvu, či se pod talíř umísťuje mince. Kdo jí nalezl, toho se měly celý rok držet peníze. Dalším zvykem je, že se od Štědrovečerní večeře mohla vzdalovat pouze hospodyně, dokud všichni lidé nedojedli.

[editovat] Vánoční cukroví

Podrobnější informace naleznete v článku Vánoční cukroví.

Vánoční cukroví a jeho pečení je jedna z obecně rozšířených vánočních tradic, která je ve velké části českých domácností dodržována. Většina z vánočních cukroví se připravuje ze směsi mouky, cukru, vajec, másla, kakaa, čokolády a různých druhů ořechů a kandovaného ovoce. Mezi typické patří cukroví z lineckého těsta, které je možné navíc ochutit strouhaným kokosem nebo kakaem. Typickými vůněmi jsou vanilka a rum, typickým kořením skořice.

[editovat] Půlnoční mše

Štědrý den tradičně vrcholí půlnoční mší, na které se zpívají koledy a začíná samotná církevní oslava narození Krista.

[editovat] Oslava Vánoc ve světě

Vánoce se slaví na mnoha místech po celém světě a to i tam, kde křesťanství nemá silnou tradici či stoupence; slaví se zvláště v Evropě, Americe, Austrálii, Africe a částečně i Asii. Samotná oslava Vánoc se však značně liší s ohledem na historické tradice či víru obyvatel.

[editovat] Západní Evropa a Severní Amerika

V západní Evropě a v Severní Americe jsou Vánoce slaveny v duchu náboženské tradice, spojené s obdarováváním bližních dárky, jež jsou rozbalovány 25. prosince ráno (v USA jsou dokonce Vánoce slaveny jen v tento den). Jako ústřední postava se v anglosaských zemích vyskytuje starší mužská postava jménem Santa Claus (ve Velké Británii, Austrálii a jinde též nazývaný Father Christmas, tj. Otec Vánoc), který vozí dárky na saních. V jiných zemích nosí dárky vánoční skřítci.

[editovat] Pravoslavné Vánoce

Vánoce se v pravoslaví začínají slavit až 6. a 7. ledna na svátek Zjevení Páně čili Epifanie. V historii byly Vánoce spojeny s velkým množstvím tradic, které upadly z velké části do zapomnění po oficiálním zákazu Vánoc v Sovětském svazu v roce 1918. V současném Rusku jsou oslavy tak spojeny spíše s Novým rokem s jolkou. Ústřední postavou je Děda Mráz.^[12]

[editovat] Polsko

V Polsku je zvykem prostírat u štědrovečerní večeře jeden talíř navíc, pro případného hosta.

[editovat] Vánoce v umění

[editovat] Výtvarné umění

Zobrazení Vánoc ve výtvarném umění je téměř výhradně doménou malby. Sochařské zpracování je, s výjimkou reliéfního podání a lidových betlémů, velmi vzácné.

[editovat] Narození Krista

Základním vánočním tématem ve výtvarném umění je Narození Krista. To bylo zobrazováno už v raněkřesťanské umění, avšak zpravidla pouze jako součást christologických cyklů.^[13] Místo narození není v biblickém textu nikterak popsáno a jedinou indicií je to, že narozený Ježíš byl položený do jeslí. Kristovo narození je proto zpravidla situováno do Chléva, respektive do dřevěného přístřešku postaveného pro zvířata, který často (zvláště v pozdní gotice a rané reneanci) bývá vestavěný do trosek rozměrné antické stavby. V oblastech působení Ortodoxní církve se Kristovo narození odehrává zpravidla v jeskyni.^[13]

Kromě zvířat a svaté rodiny bývají od 14. století obvyklou součástí scény narození Krista klanění pastýřů. Často jsou součástí scény také andělé, kteří buďto v pozadí výjevu zvěstují narození Spasitele, nebo jsou jako pozorovatelé přítomni samotnému Betlémskému výjevu.^[13]

[editovat] Klanění tří králů

Námětově patří k Vánocům také Klanění tří králů. Motiv hvězdy se objevuje již ve 4. století. Především ve východní církvi se objevují rozsáhlé umělecké cykly zobrazující celý legendický příběh tří králů.^[14]

Řada zobrazovaných detailů klanění králů je opět apokryfních. Bible nezmiňuje nejen jména „králů“ (dle biblického textu má jít o mágy), ale dokonce nezná ani jejich počet, který odpovídá počtu darů a zároveň může symbolizuje tři tehdy známé světadíly (Evropa, Asie, Afrika).^[14]

[editovat] Chronologický přehled

V českém i evropském gotickém umění byly Vánoční události zpravidla zobrazovány jako součást christologických cyklů. Příkladem je například Vyšebrodský cyklus od Mistra vyšebrodského oltáře. Narození Krista v tomto cyklu obsahuje množství vedlejších ikonografických motivů, což je pro gotické umění obvyklé. Marie zde mj. líbá malého Ježíše jako poukaz na paradoxní situaci, že ji katolická teologie chápe nejen jako Kristovu matku, ale i jako symbol církve tj. nevěstu Kristovu. V popředí výjevu je zobrazen donátor a také nezvyklý apokryfní motiv lázně.

Od druhé poloviny 14. století se často pod vlivem sílícího dobového důrazu na Krista objevuje motiv Adorace Krista, kdy se Marie malému Ježíši klaní. Příkladem je Adorace z Hluboké od Mistra třeboňského oltáře.

Na obraze Klanění tří králů od Giotta di Bondone z let 1304-6 se poprvé objevuje od té doby obvyklé zobrazení betlémské hvězdy jako komety.^[15]

V pozdní gotice a rané renesanci jsou často spojovány motivy klanění pastýřů a příjezdu tří králů. Výjevy mívají mnohafigurový kompars, bohatě a podrobně zobrazenou krajinu. Příkladem je nedokončené Klanění tří králů od Leonarda da Vinci. Na obrazech z této doby se také často objevují klečící donátoři. Na klanění tří králů mívají dokonce někdy podobu některého z králů.^[14]

Vrcholně renesanční a především barokní zobrazení směřují opět k intimitě a to i na obrazech s mnoha postavami, jako na Klanění tří králů ze Smiřic od Petra Brandla.

V pobarokním sekularizujícím se prostředí se zobrazení Vánočních událostí přesouvá do sentimentální polohy lidového umění, například vyřezávaných betlémů, obsahujících často i stovky figurek, zobrazení řady periferních a zcela anachronických motivů, dějů. Výjimkou přitom nejsou pohyblivé betlémy především z konce 19. století.

Ve „vysokém“ umění se objevují spíše výjimečně. V 19. století například v díle nazarénů, ve 20. století pak v tvorbě některých katolicky orientovaných tvůrců, v Čechách například Bohuslava Reynka

[editovat] Hudba

Nejznámějším hudebním ztvárněním vánoční mše je Česká mše vánoční Jakuba Jana Ryby.

[editovat] Etymologie

Slovo Vánoce pochází ze staroněmeckého wāhnachten (dnes Weihnachten), složeného z wīha- (světit) a Nacht (noc)^[16]. Jiné vysvětlení, které však nemá oporu v dokladech a vychází spíše z lidové tradice, je z výrazu dvé noce, který označoval období, kdy noc trvala jako dvě.

[editovat] Odkazy

Související články obsahuje Portál Křesťanství

[editovat] Reference

1. ↑ POSPÍŠIL, Ctirad V.. Čím jsou Vánoce pro křesťany: perspektivou dogmatického profesora [online]. [Cit. 2007-11-18]. Dostupné online.
2. ↑ Mal 4, 2.
3. ↑ Ps.Cyprianus, De Pascha computus, 19.
4. ↑ Ps.Hippolytus. Comm. in Dan. 4, 23.
5. ↑ De solst. I, 230-233 (ed. Botte).
6. ↑ TALLEY, T. J. Origins of the Liturgical Year. Collegeville : Liturgical Press, 1991, passim.
7. ↑ {Citace webu | url=http://www.newadvent.org/cathen/03724b.htm | titul=New Advent - Christmas | datum přístupu=2007-11-18}}
8. ↑ Srov. VOPŘADA, David. Původ Vánoc coby oslavy narození Krista [online]. 2007-12-17, [cit. 2008-01-29]. Dostupné online.
9. ↑ Viz Jesličky
10. ↑ Tradice betlémů [online]. [Cit. 2007-11-18]. Dostupné online.
11. ↑ Vánoční stromek [online]. [Cit. 2007-11-18]. Dostupné online.
12. ↑ Vánoce ve světě - jiný kraj, jiný mrav [online]. [Cit. 2007-11-23]. Dostupné online.
13. ↑ ^{a b c} ROYT, Jan: Slovník biblické ikonografie, Karolinum, Praha 2006, S. 164–167
14. ↑ ^{a b c} ROYT, Jan (cit. v pozn. 7) S. 110–113
15. ↑ http://www.komety.cz/article.php3?sid=186
16. ↑ Stručný etymologický slovník jazyka českého, Holub a Lyer, SPN Praha 1978, strana 501

[editovat] Související články

• Zimní slunovrat
• Vánoční ostrov
• Vánoční hvězda
• Ježíš Kristus
• Liturgický rok
• Tradice českých Vánoc
• Štědrý den

[editovat] Literatura

• VAVŘINOVÁ, Valburga. Malá encyklopedie Vánoc. 3. vyd. Praha : Libri, 2002. ISBN 80-7277-133-7.

[editovat] Audiovizuální dokumenty

• (en)The Unwrapping of Christmas: It's Mystery, Myths & Traditions, Jeremiah Productions, [1] – o původu a historii vánoc.

[editovat] Externí odkazy

• Vánoční stránky: informace, materiály, recepty (víra.cz)
• České vánoční tradice - Czech.cz, oficiální portál České republiky
• Tematické texty k Vánocům (kna.cz)
• Tematické texty k Vánocům (pastorace.cz)
• Jak popřát k Vánocům v jiných jazycích

Liturgický rok
Advent	Vánoce	Liturgické mezidobí	Postní doba	Velikonoce	Letnice	Liturgické mezidobí
Štědrý den Narození Páně Svátek sv. Štěpána Svátek sv. Jana Svátek Mláďátek Svaté rodiny Oktáv Narození Páně Zjevení Páně Křtu Páně
Český liturgický kalendář