Stolpersteine
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tak zvané Stolpersteine jsou akcí německého umělce Guntera Demniga na upomínku obětí holocaustu a obětí nacistického režimu.
Německé Stolperstein je v tomto kontextu dost obtížné výstižně a přitom krátce přeložit: význam pojmu je „(dlažební) kameny, o které se zakopává / je možno zakopnout“, zde se však jedná o „kameny, o které se zakopnout má“. Většina jazyků přebírá německý výraz.
Obsah |
[editovat] „Zde žil…“
- „Aby si někdo kámen mohl přečíst, musí se před obětí sklonit“[1]
Místo k zakopnutí, ale též k zamyšlení, je malá čtverhraná dlaždice z betonu s hranou vždy 10 centimetrů, zakončená mosaznou destičkou, nesoucí text „Zde žil/a…“[2] s několika dalšími údaji o oběti; kameny umělec většinou sám integruje do dlažby před posledním bydlištěm oběti. K obětem nacismu umělec počítá pronásledované skupiny jako jsou Židé, Sinti a Romové, političtí nepřátelé, homosexuálové, příslušníci odboje, oběti eutanázie, Jehovovi svědci a další.
Myšlenku na originální a pro všechny dostupné – i když miniaturní – památníky na oběti nacismu dostal Gunter Demnig již 1993. Roku 1994 se v jednom kostele v Kolíně nad Rýnem konala výstava, tehdejší farář pak Demniga podpořil. Roku 1995 posléze Demnig vsadil první kameny do dlažby v Kolíně a Berlíně (tehdy ještě bez povolení městských úřadů, tedy ilegálně). Během několika let se jeho iniciativa stala populární a nalezla širokou podporu – akce má mnoho pomocníků při zjišťování dat obětí a také přispěvatelů (jeden takový stolperstein stoji dnes kolem 95 euro).
[editovat] Hlasy pro a proti
Idea Guntera Demniga našla jak příznivce tak i odpůrce. K příznivcům patří ti, kteří připomínky na zločiny nacismu a jejich oběti nechtějí vtěsnávat jen do muzeí – Demnigovy stolpersteine jsou volně přístupné.
Mezi odpůrci se pak nachází velmi široké spektrum argumentů. Jedná se někdy o ne zcela pochopitelné argumenty jako strach z údajné kluzkosti hladkého povrchu (tedy nebezpečí zranění); v Mnichově povolení nebylo uděleno bez udání důvodů; v Krefeldu se městská správa zprvu - shodně s místní židovskou komunitou - postavila proti s argumentem, že tyto kameny se nacházejí na normálním chodníku a byly by tedy pošlapávány chodci; někdy protestují i vlastníci domů, kteří takové upomínky nechtějí mít na chodníku.
[editovat] Již přes 9000 kamenů
Koncem roku 2006 bylo přesto napočítáno již přes 9000 kamenů, vložených do dlažby v 186 městech. K městům s největším počtem Demnigových kamenů patří Hamburg (1600 kamenů), Kolín nad Rýnem (1400 kamenů) a Berlín (1550 kamenů po té, co Demnig koncem července zde položil 103 nových kamenů); v dalších německých městech pracuje mnoho aktivistů na umístění dalších kamenů.
Demnigova myšlenka našla pozitivní ohlas i v jiných státech. V Rakousku se nacházejí stolpersteine ve Vídni, Sankt Georgen u Salcburku a také 4 v Baunau am Inn – v rodišti Adolfa Hitlera. Další kameny se nacházejí v Itálii a v Holandsku; během roku 2007 má být několik kamenů položeno v Maďarsku. V září 2006 plánované položení několika kamenů v Polsku se neuskutečnilo, protože původně vydané povolení bylo ztaženo zpět.
[editovat] Související články
[editovat] Poznámky a reference
- ↑ „Um den Stein lesen zu können, muss man sich vor dem Opfer verbeugen…“, citát Gunter Demnig.
- ↑ V několika málo případech pak „Zde bydlel/a…“ nebo „Zde působil/a…“.
[editovat] Externí odkazy
- Shoa.de o stolpersteinech (německy)
- www.stolpersteine.com - Homepage umělce G. Demniga (německy)
- Odkazy na stránky o stolpersteinech ve vybraných německých městech
- Berlín, Berlín, Bocholt, Bonn, Bottrop, Dortmund, Düren, Essen, Frankfurt am Main, Frankfurt(Oder), Freiburg, Hamburg (fotografie), Hamburg, Hamburg (homosexuálové), Aktion Heide, Karlsruhe, Krefeld, Konstance, Lipsko, Mödling, München, Münster, Neuruppin, Stuttgart, Trier, Troisdorf, Würzburg, Žitava,
- Vídeň
