Robinson Crusoe

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Robinson Crusoe, námořník z Yorku, jeho život a neobyčejná dobrodružství je kniha od anglického autora Daniela Defoa.

[editovat] Děj

Příběh se odehrává v 18. století. Děj začíná ve chvíli, kdy se do anglického Yorku přistěhuje obchodník jménem Kreutznauer. Angličané jeho jméno neumějí vyslovit, a tak si ho poangličťují na Crusoe. Ten se brzy ožení a má třetího syna, který dostane jméno Robinson. Otec chce, aby vystudoval a stal se úředníkem, on však touží po kariéře námořníka. Chodí po krčmách a platí námořníkům pití za vyprávění historek z jejich cest. Když to zjistí jeho otec, vezme mu kapesné a nechá ho pracovat v rodinném obchodě. S Robinsonovým snem nesouhlasí, protože na moři mu zemřel nejstarší syn Jakub, a druhý, Tomáš, padl v bitvě se Španěly ve Francii u Dunkerque. Po čase si ale Robinson získá zpět otcovu přízeň a zastupuje ho dokonce na obchodní cestě v Hullu. Tam potká starého přítele ze školy, Martina, který mu nabídne, aby s ním a jeho otcem odjeli na lodi vezoucí obilí do Londýna. Neodolá a bez požehnání rodičů odplouvá. Zastihne je však bouřka a loď se potápí. Naštěstí se všichni zachrání a dorazí do Londýna. Robinson se chce dostat domů do Yorku, ale dostavník tam z Londýna jede jen jednou týdně a před hodinou odjel. Má sice peníze na zaplacení ubytování, jenže všechno prohraje s námořníky ve hře v kostky. Naštěstí potká kapitána Dubbleyho, který zaplatí jeho dluhy a ještě ho pozve na jeho loď. Vypráví mu o Guinei, kam má jeho loď namířeno. Robinson je vyprávěním uchvácen a odplouvá s ním. Tato loď je ale přepadena piráty a Robinson je zajat a prodán do otroctví. Muley, pán kterému slouží si ho oblíbí a proto ho nepodezřívá, že by mohl plánovat útěk. Toho Robinson využije a uteče na portugalské lodi plující do Brazílie. Díky dalšímu ztroskotání lodi se však jako jediný přeživší ocitá na opuštěném ostrově. Je nucen naučit se zde přežít. Díky jeho houževnatosti, pracovitosti a tvrdohlavosti se mu to podaří. Obdělá kousek půdy, ochočí si několik zvířat, postaví krb a i jinak svůj nechtěný příbytek dále zdokonaluje. Jednoho dne narazí na stopy v písku. Patří lidojedům. Vysvobodí jejich oběť a podle dne této události nazve zachráněného Pátkem. Pátek je velice učenlivý a brzy se naučí anglicky. Jediné rozpory mezi nimi pramení z rozdílu v jejich vyznání. Po 28 letech, 2 měsících a 19 dnech Robinsonova pobytu na ostrově zakotví u břehu anglická loď, na které propukla vzpoura. Robinson kapitánovi pomůže vzbouřence porazit a za odměnu je i s Pátkem vzat na palubu a odvezen do Anglie. Vůdce povstání nechají na ostrově se vším, co zde Robinson zbudoval. V Anglii se shledává se svými příbuznými které opustil, ale vidí i mnoho negativních změn ve společnosti, například stoupl počet otroků. Po sedmi letech se vrací na ostrov aby našel velmi civilizovanou skupinu lidí.

[editovat] Rozbor díla

I přes prvky romantismu, jako exotické prostředí, je tato kniha řazena do počátku anglického realismu. Je to především kvůli přesnému popisování činností během Robinsonova pobytu na ostrově, dále díky popisu prostředí a hlavně realistickému vyobrazení společnosti, kde autor nešetří kritikou. Začátek knihy je typicky romantický, hlavní hrdina je nepochopen svým okolím a utíká k vymyšleným příběhům námořníků. Konec knihy, kdy se Robinson vrací domů a vidí změny ve společnosti, je však kriticky realistický.

Kniha je napsána v ich-formě, což od začátku naznačuje dobrý konec.

Jako základ příběhu sloužilo Danielu Defoeovi vyprávění o skotském námořníkovi Alexandru Selkirkovi, který byl roku 1705 za trest vysazen z lodi. Na ostrově v Tichém oceáně prožil čtyři roky a čtyři měsíce, než byl náhodou nalezen a dopraven zpět do Anglie.

[editovat] Přepracování J. V. Plevou

Jednu z českých verzí tohoto díla převyprávěl Josef Věromír Pleva, který upravil některé části knihy. Například dobu pobytu o samotě zkrátil na deset let, jelikož při delší době by podle nových poznatků, které Defoe neměl, došlo k zešílení nebo ke zdivočení Robinsona^[zdroj?]. Rovněž při návratu se shledává s matkou, o které Pleva předpokládal, že byla poměrně mladá a mohla se dožít návratu svého syna. O Robinsonově obchodu s otroky Pleva nemluví a nepíše, protože podle jeho překladu byl Robinson velmi civilizovaným a humánním moderním člověkem, který neuznával otroctví a věřil v rovnost mezi lidmi. Tato verze je bohatě ilustrována Zdeňkem Burianem. Byla vydána roku 1963.

Podruhé byl Robinson přeložen roku 1975 Albertem Vyskočilem a Timotheusem Vodičkou a obrázky namaloval Adolf Born.