Pobyt

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Pobyt je pojem moderní filosofie, který označuje specifický způsob bytí člověka, jeho existenci na světě.

Obsah 1 Pojem 2 Pobyt ve filosofii 3 Odkazy 3.1 Pozámky 3.2 Viz také 3.3 Literatura

[editovat] Pojem

Český pojem pobyt vytvořil Jan Patočka jako překlad německého termínu Dasein, který je obtížné přeložit; v mnoha jiných jazycích se obvykle nepřekládá. Ve slově Dasein je totiž obsaženo slovo sein (být, bytí) a zároveň místní určení da (zde); proto je někteří překládali také jako "zdebytí". Dasein je ovšem v němčině běžné slovo, třeba v obratu „sein Dasein fristen“, což znamená něco jako „protloukat se životem“. V každém případě Dasein navozuje vedle základního významu „být“, „existovat“, také pevné místní usazení tohoto zvláštního bytí, které je vždycky „zde“, to jest na světě, a své bytí musí samo nějak vést. Nepřímo je ve slově naznačena i jeho nahodilost a konečnost. To je v českém slově "pobyt" obsaženo také.

[editovat] Pobyt ve filosofii

Jako filosofický pojem použil slovo pobyt (Dasein) poprvé Hegel, a to právě jako spojení a překonání protikladu bytí a nicoty: v pobytu se obojí stává jen jeho momentem.^[1] Ve filosofii Martina Heideggera a zejména v jeho hlavním díle Bytí a čas se pobyt stává ústředním pojmem. Odlišuje zde bytí člověka od velmi odlišného bytí věcí, které se zde pouze vyskytují, kdežto pobyt se ke svému vlastnímu bytí zvláštním způsobem vztahuje: jednak mu vždy již nějak rozumí (a to zejména řečí), jednak mu o ně jde, musí se o ně starat a musí je sám vést. „Pobyt je jsoucno, jemuž jde v jeho bytí o toto bytí samo.“^[2] „Pobyt si sám vždy rozumí ze své existence, z možnosti sebe sama buď sebou samým být, anebo nebýt.“ Pobyt charakterizuje, že žije v možnostech, že jimi sám je, a to tak, že se do nich jednak rozvrhuje, jednak je do nich vržen. Kromě M. Heideggera užívá pojem pobytu ve své filosofii také Karl Jaspers: „V pobytu je pouze volba mezi uvolněným upadáním existence a napjatým, nikdy nekončícím uskutečňováním této existence v subjektivitě i v objektivitě.“^[3] Pojem pak hraje významnou úlohu v psychologickém a terapeutickém směru, který pod názvem „analýza pobytu“ (Daseinsanalyse) založil švýcarský psycholog Ludwig Binswanger.

[editovat] Odkazy

[editovat] Pozámky

1. ↑ Hegel, Enzyklopädie, § 89, pozn.
2. ↑ Heidegger, Bytí a čas, § 41, str. 220.
3. ↑ K. Jaspers, Philosophie I, 7, str. 349.

[editovat] Viz také

• Fenomenologie
• Jsoucno
• Rozvrh a vrženost

[editovat] Literatura

• M. Heidegger, Bytí a čas. Praha 1996.
• J. Michálek, Co je filosofie? Praha 1995.
• J. Patočka, Tělo – společenství – jazyk – svět. Praha 1995.
• J. Patočka, Úvod do fenomenologické filosofie. Praha 2003.
• M. Petříček, Úvod do (současné) filosofie. Praha 1997.