Přehrada

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Přehrada Gelmersee ve Švýcarsku.

Přehrada je stavba (hráz) přehrazující vodní tok (řeku či potok) a zadržující vodu. Tím se vytváří vodní nádrž (přehradní jezero, také nazývané jen přehrada), které slouží k zásobování vodou, výrobě elektrické energie, ochraně před povodněmi, vyrovnávání průtoků, okrajově k rekreaci, vodním sportům, rybolovu aj.

V obecné češtině se význam slova přehrada metonymicky přenesl na celou přehradní nádrž (přehradní jezero).

Výraz suché přehrady (poldery), se někdy používá pro hráze využívané pouze k zachycení vodních přívalů.

Rozdíl mezi rybníkem a přehradní nádrží spočívá ve způsobu (nebo převažujícím způsobu) využití obou typů vodních nádrží. Rybník, jak už z názvu vyplývá, slouží k chovu ryb a ostatní funkce, jako například retenci vody a rekreace jsou jen okrajové, nebo nejsou primárním účelem. Přehradní nádrž má naopak, podle důvodu vybudování, především účely vodárenské, energetické, retenční, pro závlahy, okrajově rekreaci, rybářství atd. Rybník bývá zpravidla mělčí a má menší rozlohu. Ale například Staňkovský rybník je hluboký až 14 m a vodní nádrž Harcov je hluboká jen 13 m a plocha rybníka Rožmberk je 489 ha, zatímco vodní nádrž Římov má plochu ani ne poloviční - 210 ha.

Vodní doprava přes přehrady je umožněna pomocí plavební komory, lodního výtahu nebo jeřábu pro lodě nebo obdobných transportních zařízení.

Přehrada zpravidla brání přirozené migraci vodních živočichů, zejména ryb. Výstavba přehrad bývá v kolizi se zájmem na zachování cenných přírodních území a historických sídelních míst, která mají být zaplavena. Dochází k jejich nenávratnému poškození. OSN varuje před stavbou dalších přehrad ve světě.^[1] V místech přehradních nádrží se vytvářejí nové biotopy a vodní dílo většinou zřetelným způsobem ovlivňuje mikroklima ve svém okolí.

Některé funkce jako vodní přehrady mají i jezy.

Řidčeji se slovem přehrada označuje i jiné zařízení přehrazující nějaký prostor, t. j. přepážka, například ve stájích.

[editovat] Historie

První přehrady se datují od časů starých Egypťanů před 5000 lety, kdy faraon Menes postavil hliněnou přehradu na řece Nilu. Historie moderních přehrad se odvozuje od Hooverovy přehrady nad řekou Colorado v USA postavené roku 1936. Nádrž, kterou tato přehrada tvoří, se rozkládá na ploše 639 km². Od té doby byly na řece Colorado vystavěny další 4 přehrady.

[editovat] Stavba přehrady

Zemní hráze se budují dodnes. Nazývají se také hrázové přehrady a stavějí se vyhloubením rozsáhlého koryta do podkladové horniny, která udržuje zpevněnou jílovitou výplň na místě. Ze zeminy se potom navrší hráz napříč k oběma bočním stranám koryta. Stěna hráze obrácená k proudu se pokryje štěrkem, do něhož se zasadí kameny, aby voda neodplavovala zeminu. Druhá stěna přehrady a její vrchol se osadí drny, které zadržují zeminu a chrání ji proti vymílání deštěm. Hrázovou přehradu je možné vybudovat i celou z kamene a hrubého štěrku, s asfaltovým obložením jako u silničního povrchu.

[editovat] Typy přehrad

Zemní

sypané

naplavované

balvanité

Betonové, železobetonové a zděné

gravitační

gravitační lehčené

pilířové

členěné

klenbové

se stálým poloměrem

se stálým středovým úhlem

[editovat] Nej. přehrady ve světě

Nejvyšší přehrada ve světě je Rogun (335 m) na řece Vachš v Tádžikistánu. Největší nádrž co do objemu zadržované vody, Kariba na řece Zambezi, 180,6 km³. Někdy se jako největší nádrž udává Viktoriino jezero s objemem 2 760 km³, ale v tomto případě jde o kombinaci jezera a přehradní nádrže. Podobně je tomu u plochy nádrže, kdy největší plochu má nádrž na řece Volta v Ghaně (8 482 km²), ale Viktoriino jezero má plochu 68 870 km². Největší instalovaný výkon má elektrárna na přehradě Tři soutěsky v Číně - 18 200 MW po dokončení v roce 2009.

Nejvyšší přehradní hráze světa

[editovat] Nej. přehrady v Česku

Nejvyšší přehrada v České republice jsou Dalešice s výškou hráze 100 m. Dalešice jsou zároveň druhou nejvyšší sypanou hrází v Evropě, avšak nejdelší sypanou hráz ve střední Evropě mají Nechranice (délka koruny hráze 3280 metrů). Vodní dílo Orlík má u nás nejvyšší (91 m) betonovou hráz. Orlík má z českých nádrží největší objem zadržované vody 703,8 mil. m³. Plochou vodní hladiny (48,7 km²) jej však překonává nádrž přehrady Lipno I. Z hlediska energetiky je česká „nej“ na přečerpávací vodní elektrárně Dlouhé Stráně: největší instalovaný výkon 2x325 MW, největší spád 510,7 m a největší reverzní Francisovy turbíny v Evropě (325 MW). Viz také Seznam českých přehrad.