Ochrana přírody
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ochrana přírody je multidisciplinární, poměrně mladý obor, který využívá základních poznatků z biologie a aplikuje je na možnosti a potřeby lidské společnosti.
Obsah |
[editovat] Počátky mezinárodní ochrany přírody
V 70. letech se začal náhled na ochranu přírody celosvětově měnit. Z problému lokálního se postupně stával problém globální, jak jednotlivé škodlivé vlivy člověka postupně překračovaly hranice států a jak některé organismy začínaly rychle mizet. Dále se ochrana přírody z ochrany konzervační (zákaz vstupu a hospodaření) začala měnit na aktivní (řízené hospodaření, omezený vstup za účelem výzkumu a poučení laické veřejnosti). Důvodem této změny byl např. zánik lokalit četných orchidejí v lučních rezervacích, kdy po zamezení dosavadního hospodaření - kosení či pastva (na němž byly orchideje závislé) započala sukcese a orchideje zmizely.
Mezinárodní úmluvy na ochranu přírody:
- Basilejská úmluva - o nebezpečných odpadech
- Ramsarská úmluva na ochranu mokřadů
- Úmluva na ochranu světového kulturního a přírodního dědictví - Pařížská úmluva
- CITES - Úmluva o mezinárodním obchodu volně žijícími druhy živočichů a planě rostoucími druhy rostlin
- Úmluva o ochraně evropských planě rostoucích rostlin, volně žijících živočichů a přírodních stanovišť (Bernská úmluva) - na ochranu volně žijících druhů živočichů a planě rostoucích druhů rostlin, podklad pro mapování v programu Smaragd a posléze Natura 2000, pro vytváření červených seznamů
- Bonnská úmluva - o ochraně stěhovavých druhů volně žijících
živočichů
- Úmluva o ochraně biodiverzity - Rio de Janeiro
- Evropská úmluva o krajině
- Dohoda o ochraně netopýrů v Evropě (Eurobats)
- Natura 2000 - 2 směrnice Evropské unie 409/EHS/79 o ochraně volně žijících ptáků a 43/EHS/92 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin.
- Aarhuská úmluva - zahrnuje širší okruh témat souvisejících s ochranou přírody: životní prostředí, lidská práva, problémy s korupcí, přístup k informacím, účast veřejnosti. [1]
Mezinárodní instituce na ochranu přírody: (vybrané)
- WWF - nejstarší mezinárodní organizace, World Wide Fund for Nature (Celosvětový fond pro přírodu), starající se hlavně o druhovou ochranu
- IUCN - Světový svaz ochrany přírody, stará se hlavně o územní ochranu.
- UNESCO - United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization, v souvislosti s Pařížskou úmluvou vytváří Seznamy světového dědictví, v souvislosti s programem MaB (někdy psáno jako M&B - Man &/and Biosphere), Člověk a biosféra, vyhlašuje biosférické rezervace
- Europarc - Evropská federace pro národní parky
Ochrana přírody také více začala záviset na iniciativě každého jednotlivce. Tito jednotlivci se sdružovali do nevládních organizací a podíleli se na výsadbě stromů, na záchranných programech na ochranu druhů. Začali také reagovat na projekty, které by mohly nějak ochranu přírody ohrozit (především nová výstavba). Viz též EIA.
Změna nenastávala všude na světě naráz, v zemích s komunistickým režimem byla pomalejší, mj. proto, že zde nemohly legálně fungovat nevládní organizace. V ČSSR existoval jen Český svaz ochránců přírody a Hnutí Brontosaurus. Ani tyto organizace však nemohly fungovat bez napojení na komunistický režim. Např. v Polsku se silné snahy o preferenci konzervační ochrany před aktivní ochranou objevovaly ještě v 90. letech.
[editovat] Současný stav ochrany přírody a východiska současné ochrany přírody
V současné době je ochrana přírody snahou o společenský konsenzus (tedy sjednocení pohledu různých subjektů, počínaje prostým občanem, přes samosprávy, podnikatelské subjekty, až po státní a mezinárodní úroveň).
Ochrana přírody odpovídá na otázky co chránit, jak chránit a proč chránit. Jako odpověď na otázku, proč chránit, jsou v současné době obecně přijímány tři skupiny důvodů (zdroj od zdroje se formulace mírně liší, jde spíše o shodný duch):
- Estetické (rekreační): Přírodu je třeba chránit, protože je krásná a protože je to místo, kde se lidé mohou odreagovat od stresu, od civilizace.
- Etické (teologické): Člověk jakožto správce přírody (chcete-li zástupce Boha), tvor obdařený schopnostmi přírodu vážně poškodit, by se měl spíše snažit o její ochranu.
- Biologické (ekologické): Biodiverzitu v přírodě potřebujeme, neboť je nutná k ochraně funkcí krajiny či ekosystémů, již vyhubení jednoho klíčového druhu může představovat vážný problém. Dalším důvodem k ochraně druhů může být potenciální lékařské využití.
[editovat] Ochrana přírody v Česku
Hlavní článek: Ochrana přírody v Česku
Nejstarší rezervace v Česku - Žofínský prales - byla vyhlášena v roce 1838. V roce 1956 byl schválen první zákon na ochranu přírody, 40/1956 Sb. Současná ochrana přírody v Česku se řídí zákonem 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny. Novela zákona 114 (jako zákon 218/2004) zavedla do legislativy České republiky ochranu v rámci soustavy NATURA 2000.
[editovat] Ochrana přírody v Německu
- Příloha 1 Spolkového nařízení o ochraně druhů - právní druhová ochrana v Německu
