Nikaragua

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Nikaragujská republika República de Nicaragua
vlajka znak
Hymna: Salve a ti, Nicaragua
geografie
Hlavní město:	Managua
Rozloha:	129 494 km² (97. na světě) z toho 7 % vodní plochy
Nejvyšší bod:	Mogotón (2438 m n. m.)
Časové pásmo:	-6
obyvatelstvo
Počet obyvatel:	5 680 000 (107. na světě, červenec 2007)
Hustota zalidnění:	43 ob. / km² (159. na světě)
Jazyk:	španělština (úřední)
Náboženství:	římští katolíci 73 %, protestanti 15 %
státní útvar
Státní zřízení:	republika
Vznik:	15. září 1821 (nezávislost na Španělsku)
Prezident:	Daniel Ortega (od 10. ledna 2007)
Viceprezident:	Jaime Morales Carazo (od 10. ledna 2007)
Měna:	nikaragujská córdoba (NIO)
mezinárodní identifikace
ISO 3166-1:	558 NIC NI
MPZ:	NIC
Telefonní předvolba:	+505
Národní TLD:	.ni

Nikaragua je stát ve střední Americe. Leží mezi Karibikem a Pacifikem. Na severu sousedí s Hondurasem (délka hranice 922 km) a na jihu s Kostarikou (309 km).

[editovat] Geografie

Středem země prochází pohoří Kordillery s mnoha sopkami. Na jihozapadě se rozkládají jezera Nikaragua (8430km²) a Managua. Směrem k pobřeží Karibského moře se povrch snižuje až k bažinatému pobřeží Moskytů s porosty mangrovů, proto většina území státu leží v úmoří Atlantického oceánu (řeky San Juan, Coco, Río Grande). Jezero Nikaragua bylo kdysi spojené s oceánem. Tektonické procesy vytvořily později nové pohoří, atak se jezero oddělilo od oceánu. V jezeře dodnes žijí žraloci, kteří si zvykli na nové podmínky sladké vody a vyvinuli se v endemický druh žraloků. Na jezeře je několik vulkanických ostrovů (např. Ometepe).

[editovat] Administativní členění

Hlavní článek: Departementy Nikaraguy

Nikaragua je unitární stát. Je rozdělena do 15 departementů a 2 autonomních regionů. Těchto 17 územních celků se dále dělí na 152 municipios (obdoba českých bývalých okresů).

[editovat] Historie a politika

Nikaragua vyhlásila nezávislost na Španělsku 15. září 1821. O rok později byl vzniklý stát podroben Mexikem. Mezi roku 1823 a 1839 byl součástí Spojených středoamerických provincií. Během 19. století proběhlo několik dalších nepříliš úspěšných pokusů o vytvoření federace středoamerických států.
V roce 1979 došlo v Nikaragui k převratu, kdy byl svržen diktátorský režim a moci se chopili Sandinisté také jako diktátoři, ti zdokonalovali infrastruktutu, průmysl, vzdělanost. Během jejich vlády bylo postaveno přes 2000 škol, byla vymýcena negramotnost, snížila se kojenecká úmrtnost na třetinu původního stavu. Po nástupu sandinistů došlo ze strany USA k ekonomickým sankcím. Navíc Spojené státy podporovali opoziční povstalecké skupiny Contras. Sandinisté byli od roku 1979 do 1990 jedinou vládní stranou v Nikaragui. V letech 1990 až 2006 byli v opozici. Dnes jsou opět u moci.

[editovat] Odkazy

[editovat] Související články

• Jezero Nikaragua
• Spojené středoamerické provincie
• Sandinisté, Contras, Aféra Írán-Contras
• Daniel Ortega

Tento geografický článek je příliš stručný nebo neobsahuje důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.

Státy a území v Severní a Střední Americe

Antigua a Barbuda • Bahamy • Barbados • Belize • Dominika • Dominikánská republika • Grenada • Guatemala • Haiti • Honduras • Jamajka • Kanada • Kostarika • Kuba • Mexiko • Nikaragua • Panama • Salvador • Spojené státy americké • Svatý Kryštof a Nevis • Svatá Lucie • Svatý Vincenc a Grenadiny • Trinidad a Tobago

Teritoria, kolonie a zámořská území: Americké Panenské ostrovy (USA) • Anguilla (UK) • Aruba (NL) • Bermudy (UK) • Britské Panenské ostrovy (UK) • Grónsko (DK) • Guadeloupe (F) • Kajmanské ostrovy (UK) • Martinik (F) • Montserrat (UK) • Nizozemské Antily (NL) • Turks a Caicos (UK) • Portoriko (USA) • Saint-Pierre a Miquelon (F) • Saint-Martin (F) • Saint-Barthélemy (F)

---