Klek
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Klek je poloostrov u Jaderského moře, který z větší části patří Bosně a Hercegovině a z menší části pak Chorvatsku.
Poloostrov Klek je dlouhý okolo 6,5 km a ve své prostřední části široký 600 m. Spolu s Neumem uzavírá malý záliv, který je rovněž součástí BiH. Kolem Kleku samotného se pak nachází mnoho malých ostrovů, například Veliki Šoj a Mali Šoj připradají BiH, byť je parlament BIH nikdy neuznal za součást území státu. Dále od Kleku se nachází velký poloostrov Pelješac, který celý patří Chorvatsku.
[editovat] Administrativní určení
Ta část Kleku, která patří BIH, je součástí opčiny Neum a podle Daytonské dohody byla přidělena Federaci Bosny a Hercegoviny. Nyní je součástí Hercegovsko-neretvantského kantonu. Chorvatská část Kleku je součástí Dubrovnicko-neretvanské župy.
[editovat] Historie
Poloostrov Klek, ale i Neum, byly součástí republiky Dubrovnik celé do roku 1718. Poté je požarevackým mírem postoupila Osmanské říši. Klek, spolu s celou Bosnou a Hercegovinou, se nakonec stal roku 1878 součástí Rakousko-Uherska. Výběžkem BiH v rámci Jugoslávie byl až do roku 1992 (s výjimkou druhé světové války, kdy jej obsadilo fašistické Chorvatsko) a dnes patří nezávislému Bosenskohercegovinskému státu jako jedno z mála míst, kde má přístup k moři.
Tento článek je zčásti nebo zcela založen na překladu článku Klek na bosenské Wikipedii.