Kamil Krofta
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kamil Krofta (17. července 1876 Plzeň – 16. srpna 1945 Praha) byl český historik Gollovy školy a diplomat.
Kamil Krofta působil jako ministr zahraničních věcí od 29. února 1936 do 22. září 1938 za první Československé republiky. Nastoupil do druhé Hodžovy (celkově 16.) vlády, právě místo Milana Hodži, který se postu vzdal kvůli usmíření Republikánské strany československého venkova s prezidentem republiky Edvardem Benešem. Krofta byl Benešovým stoupencem, a tak Beneš nadále jeho prostřednictvím určoval základní směry československé zahraniční politiky (Honajzer 1995, 27). Od roku 1920 byl velvyslancem ve Vatikánu (výrazně se zasloužil o uznání ČSR Vatikánem), posléze velvyslancem v Berlíně. Byl aktivním účastníkem odboje; zemřel na následky věznění v terezínské Malé pevnosti.
[editovat] Dílo
- Kurie a církevní správa zemí českých v době předhusitské
- Řím a Čechy před hnutím husitským
- Historia Fratrum a Rozmlouvání starého Čecha s mladým rytířem
- Listy z náboženských dějin českých
- Bílá hora
- Přehled dějin selského stavu v Čechách a na Moravě
- Čtení o ústavních dějinách slovenských
- Čechové a Slováci před svým státním sjednocením
- Žižka a husitská revoluce
- Z dob naší první republiky
- Nesmrtelný národ
- Malé dějiny československé
[editovat] Bibliografie
- Honajzer Jiří (1995): Vznik a rozpad vládních koalic v Československu v letech 1918-1938. Praha: Orbis.
