Kalixt I.
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Kalixt I. | |
|---|---|
 |
|
| Rodné jméno | Sixtus |
| Začátek pontifikátu | 218 |
| Konec pontifikátu | ca. 222 |
| Předchůdce | Zefyrinus |
| Nástupce | Urban I. |
| Datum narození | ??? |
| Místo narození | Řím, Itálie |
| Datum úmrtí | ca. 222 |
| Místo úmrtí | Řím, Itálie |
Svatý Kalixt I., též Callistus či Callixtus, byl 16. papežem katolické církve. Jeho pontifikát se datuje do let 217 - 223/224.
Současník Julius Africanus klade zvolení Kalixta I. biskupem římským do roku 218. Dnešní historici s tímto datem zpravidla souhlasí. Rovněž se zdá být prokázané, že byl mučedníkem i když žil v době relativního klidu za vlády císaře Alexandra Severa, jehož matka byla křesťanka. V dobové kronice „Historiae Augustae“ se uvádí, že zbudoval kostel na místě bývalé hospody a císař pak prohlásil, že místo pro uctívání jakéhokoliv boha je lepší než hospoda. Podle legendy měla být tímto kostelem basilika Santa Maria in Trastevere, avšak mnohem pravděpodobnější je, že kostel sv. Kalixta byl v jejím sousedství. V tomto kostele také byla studna, do které mělo být podle legendy papežovo tělo svrženo. Zemřel podle všech svědectví 14. října a v tento den katolická církev také uctívá jeho památku. Nicméně, pohřben byl na hřbitově Calepodius na Aurelianské silnici. V 9. století byly jeho ostatky přeneseny do basiliky Santa Maria in Trastevere.
Svědectví o jeho životě známe především z podání jeho nepřátel, Tertulliana a vzdoropapeže Hippolyta, takže je nutno je brát s jistou reservou, ale z větší části jsou založena na faktech. Podle spisu „Philosophumena“, který ke připisován právě Hippolytovi, byl Kalixt otrokem Carpofora, křesťana ve službách římského císaře. Kalixt ztratil peníze, které mu Carpoforus svěřil. Tyto peníze byly shromážděny křesťanskou obcí a měly sloužit k podpoře vdov a chudých křesťanů. Kalixt se snažil uprchnout. Byl chycen, uvězněn a na nátlak, křesťanů, kteří si mysleli, že má stále ještě jejich peníze byl propuštěn. Vzápětí byl znovu uvězněn, když vyvolal skandál v židovské synagoze, kde patrně chtěl ztracené peníze získat zpět. Byl odsouzen k nuceným pracím v dolech na Sardinii. Marcia, milenka císaře Commoda, dosáhla propuštění křesťanských vězňů a Kalixt se vrátil zpět do Říma. Od papeže Viktora I. obdržel pravidelnou rentu a po jeho smrti si získal důvěru i papeže Zefyrina, stal se jeho nejbližším rádcem, později biskupem a konečně papežem.
Ve službách papeže Zefyrina byl jmenován správcem rozsáhlého pohřebiště a katakomb podél silnice Via Appia. Toto pohřebiště bylo později zcela zapomenuto a ztraceno až do roku 1849, kdy je objevil italský archeolog Giovanni Battista de Rossi. Známé Calistovy katakomby, ve kterých bylo ve 3. století pohřbeno devět římských biskupů nejsou s tímto pohřebištěm totožné. Dnes se pro ně razí název Capella dei Papi.
Základem sporu, který vedl k rozštěpení církve byl postoj k otázce odpuštění hříchů. Kristus ponechal v otázce odpuštění hříchů apoštolům volnost. Hippolytus a Tertullian zastávali názor, že existují hříchy, které odpustit nelze. Mezi tyto hříchy řadili kromě odpadnutí od víry i cizoložství a smilstvo. Kalixt, jeho předchůdci i následovníci však byli toho názoru, že i tyto hříchy Bůh odpustí, je-li projevena účinná lítost a přijato pokání a trest.
Kromě toho Kalixt schválil, aby nižší duchovenstvo mělo možnost uzavřít sňatek. Rovněž připustil, aby urozené římské dámy se mohly vdát za níže postavené osoby či dokonce otroky. To sice římské zákony nepřipouštěly, ale opatření mělo zcela praktický důvod, neboť nemožnost uzavřít takovýto sňatek vedla často k vraždám novorozených dětí.
Přes všechny pomluvy Kalixtových oponentů je dnes Kalixt I. pokládán za jednoho z nejvýznamnějších papežů katolické církve.
Podle všech svědectví zemřel mučednickou smrtí 14. října 222 a 14. října katolická církev také uctívá jeho památku.
| Papež | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Zefyrinus |
218–222 Kalixt I. |
Nástupce: Urban I. |
