Gorgony
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Gorgony - (latinsky Gorgones) jsou v řecké mytologii dcery mořského boha Forkýna a jeho manželky a sestry Kétó.
Jmenovaly se Sthenó, Euryalé a Medúsa a byly opravdu šeredné. Vypadaly obludně: rozšklebená tvář, zvířecí uši, místo zubů kly. Kolem hlavy se místo vlasů kroutili hadi. Měly křídla, kovové pěsti, šupinaté tělo. Při pohledu na ně člověk zkameněl, přinejmenším tedy při pohledu na Medúsu, která z nich jediná byla smrtelná.
Gorgony žily v nejzápadnějších končinách země, až na březích Ókeanu. Měly také sourozence - tři hašteřivé stařeny Graie a bratra Ládóna, šeredného draka, z kterého měl respekt i velký hrdina Héraklés.
Podle pověstí byla alespoň Medúsa (možná ale všechny) spanilé dívky, alespoň o tom vypráví Ovidius ve 4. knize svých Proměn. Byla prý krásná a její vlasy byly nádherné, žádný muž ji nenechal bez povšimnutí. Pak ale ji Poseidón znásilnil ve svatyni bohyně Athény a ta z hněvu a roztrpčení nad tím zneuctěním proměnila Medúsu v ohyzdnou nestvůru s hady místo vlasů. Pravda je, že jiná verze uvádí, že Athéna připravila Medúsu o krásu pro její holedbání a pyšné vychloubání, že předčí krásou samotnou bohyni.
Medúsu zabil rek Perseus tak, že se vyhnul přímému pohledu na ni, po němž by zkameněl. Nastavil svůj lesklý bronzový štít, zaútočil na ni z výšky a usekl jí hlavu. Z jejího těla vyskočil bájný okřídlený kůň Pégasos a obluda Chrýsáór. Nutno dodat, že by bez pomoci Athény nebyl tak úspěšný, darovala mu štít vyleštěný jako zrcadlo a poslala ho ke Graiím, které žily v severní Africe. Byly to staré čarodějnice, které vlastnily dohromady jenom jedno oko a jeden zub. Když si oko vyměňovaly, Perseus ho uzmul a přinutil je prozradit cestu ke Gorgonám. On potom oko hodil do vody, aby Gorgony nemohly nikoho varovat. Poté Perseus získal od nymf přílbu, v níž byl neviditelný a okřídlené sandály pro dalekou cestu. Také pytel na hlavu Gorgony Medúsy. Od boha Herma ještě dostal zakřivený meč. Teprve s touto kouzelnou výbavou se mohl vydat na cestu a úspěšně ji zvládnout.
Medúsina hlava byla strašnou zbraní, která protivníky proměnila v kámen. Perseus ji použil prý třikrát:
- na obra Atlanta
- na Fínea, odmítnutého ženicha jeho manželky
- proti králi Polydektovi za násilnosti vůči jeho matce
Potom hlavu mrtvé Medúsy daroval bohyni Athéně, která si ji připevnila na svůj štít. Podobně pak zdobili své štíty i jiní řečtí bohové a hrdinové, aby nahnali strach svým nepřátelům.
[editovat] Literatura
- Slovník antické kultury, nakl. Svoboda, Praha, 1974
- Vojtěch Zamarovský, Bohové a hrdinové antických bájí
- Graves, Robert, Řecké mýty, 2004, ISBN 80-7309-153-4
- Houtzager, Guus, Encyklopedie řecké mytologie, ISBN 80-7234-287-8
- Gerhard Löwe, Heindrich Alexander Stoll, ABC Antiky
