Gneisenau (bitevní křižník)
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
 Dělová věž C z Gneisenau jako součást pobřežní obrany v Norsku v roce 2004 |
|
| Základní údaje |  |
|---|---|
| Objednána: | 25. 1. 1934 |
| Zahájení stavby: | 6. 5. 1935 |
| Spuštěna na vodu: | 8. 10. 1936 |
| Aktivní od: | 21. 5. 1938 |
| Osud: | Potopena 23. 3. 1945 jako blok do přístavu Gdyně |
| Technicko-taktická data | |
| Výtlak: | 31 500 t (běžně) 38,900 t (plně naložena) |
| Délka: | 226 m (772 stopy) na čáře ponoru 235 m (741,5 stop) celkem |
| Šířka: | 30 m (98,4 stopy) |
| Ponor: | 9,69 m při 37 303 tunách |
| Pohon: | 3 zpřevodované turbíny Germania se samostatnou redukcí 3 třílisté lodní šrouby, 4,8 m v průměru 151,893 shp |
| Rychlost: | 33 uzlů |
| Dosah: | 8 400 nm při 19 uzlech |
| Posádka: | 1 669 |
| Výzbroj: | 9 x 280 mm (11 palců) (3x3) 12 x 150 mm (5,9 palce) (4x2, 4x1) 14 x 105 mm (4,1 palce) AA (7x2) 16 x 37 mm AA (8x2) 10 x 20 mm AA (později 16) 6 x 533 mm (21 palců) torpédomety |
| Letadla: | 3 x Arado Ar196A-3, 1 katapult |
Gneisenau byl bitevní křižník sloužící v Kriegsmarine. Jméno nesl po pruském generálovi Augustu von Gneisenau. Jeho sesterskou lodí byl Scharnhorst. Na konci roku 1939 se Scharnhorstem operoval v Atlantiku a poté byl poškozen v bouři. V roce 1940 se zúčastnil invaze do Norska. V britském stažení se Scharnhorstem potopily britskou letadlovou loď HMS Glorious. V roce 1941 v severním Atlatniku potopily 22 lodí, poté byly poškozeny nálety RAF v Brestu. Během roku 1942 opět doprovázel Scharnhorst a těžký křižník Prinz Eugen. V Kielu byl opět poškozen nálety a práce na něm pokračovaly v letech 1942 – 1944, loď byla zčásti přezbrojena, ale do služby se už nedostala, na jaře roku 1945 byla potopena, aby blokovala vjezd do přístavu Gdyně. V roce 1947 byl vyzdvižen a sešrotován.
