Chantymansijský autonomní okruh - Jugra

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Ха́нты-Манси́йский автоно́мный о́круг — Югра́ Chantymansijský autonomní okruh - Jugra
Rozloha	523 100 km²
Počet obyvatel	1 469 000 (2005)
Hustota zalidnění	2.8 os./km²
Jazyk	ruština, chantyjština, mansijština
Národnostní složení	Rusové 66 %, Ukrajinci 8,6 %, Tataři 7,5 %
Náboženství	pravoslaví, islám 17%
Nejvyšší bod	( m n. m.)
Hlavní město	Chanty-Mansijsk
Nadřazený celek	Rusko
Druh celku	autonomní okruh
Podřízené celky	rajóny
Gubernátor	Alexandr Filipenko
Hymna	[[{{{článek o hymně}}}|{{{hymna}}}]]
ISO 3166-2	RU-KHM
Internetová doména	[[.{{{doména}}}]]
Telefonní předvolba	{{{předvolba}}}
Časové pásmo	UTC +5, letní čas +6

Chantymansijský autonomní okruh - Jugra rusky Ха́нты-Манси́йский автоно́мный о́круг — Югра́ je administrativní částí Ruska (autonomní okruh) a součást Uralského federálního okruhu. Rozprostírá se v západní Sibiři. Sousedí s Krasnojarským krajem, Jamalskoněneckým autonomním okruhem, republikou Komi, Sverdlovskou, Ťumenskou a Tomskou oblastí.

Původní obyvatelé oblasti, Mansijové a Chantové, hovoří jazyky podobnými maďarštině. Mansijština a chantyjština patří do skupiny Obsko-ugrických jazyků. Tato oblast, nazývaná také Jugra, je považována za původní pravlast Maďarů.

Obsah 1 Historie 2 Geografie 3 Hospodářství 4 Doprava 5 Obyvatelstvo 6 Reference 7 Externí odkazy

[editovat] Historie

• 1096 – Jugra byla poprvé zmíněna v ruských kronikách
• 1708 – založení Sibiřské provincie carem Petrem Velikým
• 1775 – Kateřina Veliká založila provincii Tobolsk, do které byla zahrnuta téměř celá západní Sibiř
• 1918 – Provincie Tobolsk byla přejmenována na Ťumenskou a hlavním městem se stalo město Ťumeň
• 1923 – Provincie, újezdy, volosti byly zrušeny. Byly založeny nové správní jednotky - Uralský kraj, Tobolský okruh a rajóny – Berjozovský, Surgutský, Samarovský, Kondinský
• 10. prosince 1930 - založení Osťako-Vogulského národnostního okruhu (rusky Остяко-Вогульский национальный округ)
• květen 1931 – začátek výstavby nového správního centra - Osťako-Vogulsku
• 1934 – Osťako-Vogulský národnostní okruh byl připojen k Omskému kraji
• 23. října 1940 – došlo k přejmenování Osťako-Vogulsku na Chanty-Mansijsk a okruhu na Chantymansijský národnostní okruh
• 1944 - Chantymansijský národnostní okruh byl připojen k nově založenému Ťumenskému kraji
• 1977 - byl změněn status národnostního okruhu na autonomní okruh
• 1993 - Chantymansijský národnostní okruh se stal v souladu s Ústavou Ruské federace jejím rovnoprávným subjektem
• 2003 - k oficiálnímu názvu okruhu bylo přidáno slovo „Jugra“

[editovat] Geografie

Chantymansijský autonomní okruh zabírá střední část západosibiřské roviny. Převážnou část jeho území zabírá bažinatá tajga. Okruhem od jihu na sever protékají dvě největší ruské řeky - Ob a jeho přítok Irtyš. Většina řek zamrzá na dobu a 6 měsíců v roce. To je dáno také tím, že území je chráněno ze západní strany Uralem, ale ze severní strany je otevřený terén pro proudění arktických studených větrů.

[editovat] Hospodářství

Oblast je velmi bohatá na ropu a je zde těžena většina ruské produkce. To dává oblasti velkou ekonomickou důležitost. V roce 2007 se zde vytěžilo 278 milionů tun ropy a 28 milionů tun zemního plynu.^[1]

[editovat] Doprava

Primárním způsobem dopravy zboží v Chantymansijském autonomním okruhu jsou vodní a železniční dopravní cesty, 29% je přepravováno po silnicích a 2% letecky. Celková délka železničních tratí je 1106 km, silniční síť měří více než 18000 km.

[editovat] Obyvatelstvo

Chantymansijský autonomní okruh má rozlohu 523 100 km², nicméně celá oblast je velmi řídce osídlena a podle posledního sčítání lidu 2002 zde žilo 1 432 817 lidí. Administrativním centrem je Chanty-Mansijsk s 53 953 obyvateli, který ale není největším městem regionu. Největšími městy jsou Surgut (285 027), Nižněvartosk (239 044) a Něftějugansk (107 830). Původní obyvatelstvo (Chantové, Mansijci, Něnci) tvoří dohromady pouze 2% populace. Těžba ropy přilákala množství imigrantů z celého bývalého Sovětského svazu. Podle posledního sčítání lidu žije na území AO více než 25 národností početnějších než 2000 osob.^[2]. Historický vývoj složení obyvatelstva je uveden níže:

	census 1939	census 1959	census 1970	census 1979	census 1989	census 2002
Chantové	12 238 (13,1 %)	11 435 (9,2 %)	12 222 (4,5 %)	11 219 (2,0 %)	11 892 (0,9 %)	17 128 (1,2 %)
Mansijci	5 768 (6,2 %)	5 644 (4,6 %)	6 684 (2,5 %)	6 156 (1,1 %)	6 562 (0,5 %)	9 894 (0,7 %)
Něnci	852 (0,9 %)	815 (0,7 %)	940 (0,3 %)	1 003 (0,2 %)	1 144 (0,1 %)	1 290 (0,1 %)
Komiové	2 436 (2,6 %)	2 803 (2,3 %)	3 150 (1,2 %)	3 105 (0,5 %)	3 000 (0,2 %)	3 081 (0,2 %)
Rusové	67 616 (72,5 %)	89 813 (72,5 %)	208 500 (76,9 %)	423 792 (74,3 %)	850 297 (66,3 %)	946 590 (66,1 %)
Ukrajinci	1 111 (1,2 %)	4 363 (3,5 %)	9 986 (3,7 %)	45 484 (8,0 %)	148 317 (11,6 %)	123 238 (8,6 %)
Tataři	2 227 (2,4 %)	2 938 (2,4 %)	14 046 (5,2 %)	36 898 (6,5 %)	97 689 (7,6 %)	107 637 (7,5 %)
Ostatní	1 026 (1,1 %)	6 115 (4,9 %)	15 629 (5,8 %)	43 106 (7,6 %)	163 495 (12,7 %)	223 959 (15,6 %)

Pohyb obyvatelstva (2005)

• Narození: 19 958 (porodnost 13,5)
• Zemřelí: 10 415 (úmrtnost 7,1)

Pohyb obyvatelstva 2007: ^[3]

Porodnost: 14,61 na 1000 obyv.

Úmrtnost: 7,01 na 1000 obyv.

Přírůstek stěhováním: +3,4 na 1000 obyv.

Míra přirozeného přírůstku: +0,76%/rok

Míra celkového přírůstku: +1,10%/rok

[editovat] Reference

Tento článek je zčásti nebo zcela založen na překladu článku Khanty-Mansi Autonomous Okrug na anglické Wikipedii.

Tento článek je zčásti nebo zcela založen na překladu článku Ханты-Мансийский автономный округ na ruské Wikipedii.

1. ↑ Produkce ropy a plynu v Chantymansijském AO
2. ↑ Sčítání lidu v Ruské federaci 2002 (anglicky)
3. ↑ Data o míře porodnosti v Ruské federaci na anglické wiki

[editovat] Externí odkazy

• Oficiální stránky vlády Chantymansijského autonomního okruhu (rusky, anglicky)