Závody ve zbrojení

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Tento článek nebo jeho část obsahuje informace, které nejsou ověřené. Jste-li s předmětem článku dostatečně seznámen, opravte, prosíme, nepřesnosti a doplňte prameny (literaturu apod.), které dokládají uvedená tvrzení.

Svou první atomovou pumu odpálil Sovětský svaz 29. srpna krátce po sedmé hodině. Vodíkovou pumu měl SSSR o necelý rok později, než Spojené státy, a to 12. srpna 1953, avšak jednalo se už o tzv. suchou pumu.K oznámení o tomto pokusu byla přiložená i výzva o dohodě ke zničení všech atomový zbraní pro Spojené státy. USA však nadále každoročně navyšovaly tok peněz do atomového zbrojení, modernizace leteckých sil a cvičení pilotů.

USA si našly své obětní beránky-ve zinscenovaném procesu byli i přes masové protesty ve světě odsouzeni a popraveni manželé Rosenbergovi. Poté následoval Oppenheimer, který byl zbaven veškerých funkcí. Zdrcující úder zasadil USA Sputnik 1, protože to znamenalo konec amerických nadějí na úplné zničení SSSR beze ztrát. Sověti mohli od této doby vymazat veškerou údernou sílu USA do půl hodiny.^[zdroj?]

V roce 1963 byl podepsán balík smluv START o zákazu zkoušek ve vzduchu, ve vesmíru a pod vodou i skladování zbraní hromadného ničení na dně moří a ve vesmíru. Než byl však vyjednán i zákaz zkoušek jaderných zbraní pod zemí do síly 150 Kt a všeobecné zastavení zkoušek od 31.3.1976, Spojené státy provedly na 400 podzemních zkoušek. Celkem provedly 1050 zkoušek, SSSR jen asi 960.^[zdroj?]

Do roku 1960 se USA snažily kontrolovat veškeré organizace proti zbraním hromadného ničení a jednou z podmínek o odzbrojení bylo že jedině USA mají právo vyrábět a držet atomové zbraně (což byla i funkce světové atomové komise v prvních desetiletích po roce 1945). Poté však USA pod tlakem světové veřejnosti a nemožnosti v budoucnu vytvořit vojenskou převahu nad SSSR ustoupily a začalo vzájemné odzbrojování.

Do zákazu zbrojení také dlouhou dobu vláda NSR obelhávala občany, neboť přestože slíbila že nebude vyrábět atomové zbraně, začala jednat s JAR o dodávkách uranu pro případ, že by nedostali do držení zbraně od USA. Nakonec bylo na jejich území více než 5000 střel a na 150 jich ovládala vláda NSR.

[editovat] Mírové důsledky závodů ve zbrojení

Sovětský svaz spustil jako první atomovou elektrárnu dodávající proud do sítě. Byla to elektrárna v Obninsku o výkonu 5 MW (první elektrárna byla ve Velké Británii, ta však nedodávala proud do sítě; teplo 1. reaktoru v USA, jehož funkce byla vyrábět plutonium, bylo vypouštěno do řeky Columbia, ve které stoupla dolů po proudu teplota o několik °C). 1. loď na jaderný pohon spustil také Sovětský svaz, byl to Ledoborec Lenin.

Spuštění jaderné elektrárny a lodě na jaderný pohon dodalo mnoho argumentů odpůrcům zbrojení. Mnoho vědců a politiků z „kapitalistických“ zemí bylo zaskočeno informací o spuštění elektrárny v Obninsku. To částečně přesunulo pozornost ze zbrojení ke stavbě elektráren, jelikož základní principy Studené války byly vzájemné předbíhání se obou velmocí. Sovětský svaz však začal stavět elektrárny levně a rychle, což nebylo nejlepší. Důkazem je Černobylská katastrofa.

Další pozitivní důsledek byly závody v dobytí Měsíce, což alespoň trochu odvrátilo atomový konflikt.