Staroměstské náměstí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Tento článek pojednává o náměstí v Praze. Další významy jsou uvedeny v článku Staroměstské náměstí (rozcestník).

Staroměstské náměstí a kostel Matky Boží před Týnem

Staroměstské náměstí (dříve také Velké náměstí, lidově pak Staromák) je náměstí v Praze, centrum Starého Města a historického jádra velkoměsta vůbec. Rozkládá se na ploše více než 9000 m².

[editovat] Obecné informace

Historická radnice, Týnský chrám, Husitský kostel sv. Mikuláše na Starém Městě, palác Kinských, dům „U kamenného zvonu“ a další pozoruhodné stavby obklopují náměstí. Uprostřed Staroměstského náměstí stojí pomník Janu Husovi. Ve sklepeních domů, jež náměstí lemují, můžeme najít románské a gotické základy. Na nich stojí renesanční, barokní a rokokové domy.

[editovat] Staroměstská radnice

Pomník Jana Husa na pražském Staroměstském náměstí

Na jihovýchodní straně Staroměstského náměstí se nachází Staroměstská radnice s Orlojem. Ten byl dokončen na konci 15. století astronomem mistrem Hanušem. Samotná radnice je vystavěna v gotickém slohu s kruhovými okny a lomenými oblouky.

Pozoruhodný je zejména arkýř s 5/8-uzávěrem, jenž patří ke gotické kapli započaté v roce 1360. Roku 1381 byla zasvěcena Panně Marii. Zatímco kružby cviklu a vyvařování korunované vimpergy (ozdobný štít) jsou nejzazším bodem originálu, jsou sloupové figury pod baldachýnem příměsí z 19. století. Pouze socha Marie na levém roku stavby je kopií jedné pískovcové sochy z roku 1381 (originál je v Muzeu Hlavního města Prahy).

Během Pražského povstání (1945) byla radnice silně poškozena bombardováním německých vojsk a po válce rozsáhle restaurována. Neogotická přístavba musela být zbourána. Na jejím místě je dnes malý parčík s památníkem obětem povstání.

[editovat] Historický vývoj

Staroměstské náměstí v roce 1870, vlevo novogotická přístavba Staroměstské radnice, úplně vpravo část Mariánského sloupu.
Vyfotografoval František Fridrich

Už v 11. století se zde nacházelo tržiště s pravidelně se konajícími trhy; jeho význam postupně narostl do rozměrů toho nejvýznamnějšího v zemi. Konaly se zde i významné události – došlo tu ke vzpouře lidí po popravě Jana Želivského i k další popravě dvaceti sedmi českých pánů v roce 1621. Význam náměstí klesl spolu s významem města až po přesunu hlavního města státu do Vídně.

V 19. století došlo k první významné změně po dlouhé době; vznikla novogotická přístavba Staroměstské radnice a vznikla tu tramvajová trať. V roce 1902 se zde manifestovalo za zavedení všeobecného hlasovacího práva. V roce 1915 byl na náměstí odhallen Pomník mistra Jana Husa, při příležitosti 500. výročí jeho smrti. 14. října 1918 se zde konala demonstrace za vyhlášení nezávislosti na Rakousku-Uhersku. Po vzniku nezávislého Československa 28. října 1918 dav spontánně strhl i mariánský sloup z roku 1650. Staroměstská radnice, silně poškozená za Pražského povstání byla po skončení Druhé světové války stržena, čímž se odkryla zadní strana některých domů. Klement Gottwald zde přednesl i svůj velmi známý projev „Právě jsem se vrátil z Hradu…“, čímž de facto zahájil období komunistické vlády v tehdejším Československu.

V poválečném období neuspěl žádný plán na obnovu radnice, zrušila ze zde ale roku 1966 tramvajová trať a náměstí se změnilo v pěší zónu (Od roku 1962 je navíc Národní kulturní památkou). V souvislosti s rekonstrukcí mezi lety 1987 a 1988 bylo kompletně předlážděno. 2. června 1990 zde vybuchla bomba neznámého původu. V 90. letech se náměstí stalo velmi významnou turistickou atrakcí Prahy, hlavně díky orloji. O Vánocích a Velikonocích jsou zde umístěny stánky, které mají připomínat středověké trhy.