Protiraketová obrana

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Protiraketová obrana je takticko-strategický obranný prostředek proti primární existenci hrozby raketového napadení, především prostřednictvím balistických raket dalekého dosahu.

Obsah

1 Protiraketová obrana NATO (NATO Missile Defence)
2 Protiraketová obrana bojiště NATO (NATO Active Layered Theatre Ballistic Missile Defence)
3 Protiraketová obrana USA (USA Missile Defence)
4 Protiraketová obrana v České republice
5 Odkazy

[editovat] Protiraketová obrana NATO (NATO Missile Defence)

Na summitu NATO v Praze v roce 2002 bylo rozhodnuto o zpracování Studie proveditelnosti protiraketové obrany NATO. Cílem této studie je posouzení možností obrany území členských států Aliance proti celému spektru raketových hrozeb. Pozornost byla zaměřena i na možnosti řešení situace zničením schopností protivníka ještě před jejich nasazením. První dílčí závěry studie byly zveřejněny v říjnu 2005, poukázaly na některé problémy a vedly k potřebě provedení dalších expertiz.

NATO MD se zabývá protiraketovou obranou komplexně – obranou teritoria včetně civilní populace a obranou vojenských sil. Očekává čtyři základní efekty. Za prvé má působit ve prospěch nešíření raketových technologií. Za druhé má odstrašovat potenciálního protivníka od použití této kategorie zbraní. Za třetí má zajistit aktivní obranu v případě použití těchto zbraní. V neposlední řadě - za čtvrté - má sloužit jako pasivní obrana směřující k předcházení či minimalizaci důsledků použití těchto zbraní, selžou-li předcházející opatření.

Jednou z diskutovaných myšlenek je propojení NATO MD s aliančním integrovaným systémem protivzdušné obrany NATINADS (NATO Integrated Air Defence System).

[editovat] Protiraketová obrana bojiště NATO (NATO Active Layered Theatre Ballistic Missile Defence)

Severoatlantická aliance má zpracovanou Studii systému protiraketové obrany bojiště NATO z let 2001 až 2003. Projekt Aktivní vrstvené protiraketové obrany bojiště NATO, který z této studie vychází, má zajistit obranu spojeneckých sil nasazených v operacích proti raketám s dosahem do 3000 km. Počátečních operačních schopností má tento systém dosáhnout v roce 2010. Česká republika jako členský stát NATO je do řešení protiraketové obrany bojiště NATO zapojena.

V oblasti protiraketové obrany bojiště spolupracuje NATO s Ruskem. Je to i z toho důvodu, že státy Aliance a Rusko nasazují vojáky do mírových operací a obrana rozmístěných vojsk je společným zájmem. Problémy, které vyvstaly při řešení tohoto úkolu, souvisejí s tím, že NATO a Rusko využívají systémy, které nejsou dosud vzájemně interoperabilitní.

[editovat] Protiraketová obrana USA (USA Missile Defence)

Spojené státy zahájily realizaci projektu protiraketové obrany USA na základě zákona přijatého v roce 1999. Úvahy o potřebě protiraketové obrany USA probíhají ve čtyřech rovinách. První se zabývá analýzou povahy hrozeb, druhá hodnotí stav technologií, třetí se věnuje finančním otázkám protiraketové obrany USA a čtvrtá mezinárodním dopadům. Program protiraketové obrany USA není zaměřen proti konkrétnímu protivníkovi, nýbrž na vybudování vlastní schopnosti, která umožní reagovat účinně na nepředvídatelné a proměnlivé hrozby. Cílem je vybudovat integrovaný celosvětový systém k ochraně USA a jejich spojenců proti omezenému útoku balistickými raketami všech dosahů.

[editovat] Protiraketová obrana v České republice

V souvislosti s protiraketovou obranou je třeba z pohledu České republiky rozlišovat tři systémy – protiraketovou obranu NATO, protiraketovou obranu bojiště NATO a protiraketovou obranu USA. Třebaže předmětem je vždy obrana proti balistickým raketám, obsah není totožný.

V současné době (březen 2008) probíhají jednání mezi vládami České republiky a USA o případném umístění radarové základny systému protiraketové obrany USA v Česku – konkrétně poblíž vesnice Jince ve vojenském újezdě Brdy.

Podle některých zastánců této základny by měl systém protiraketové obrany představovat účinnou obranu nejen proti již existujícím, ale i proti případným nově zaváděným raketovým systémům. Podle jiných nejde tak ani o to, jestli nás základna ochrání nebo ne, ale považují USA za spolehlivého partnera s dlouholetou demokratickou tradicí, který vždy hájí svůj způsob života a požádal nás o pomoc, kterou odmítnout by bylo kvůli tomu, co pro Československou republiku vykonaly amorální. Spolupráci s ním považují za užitečnou a prospěšnou například v oblasti výzkumu a vývoje nových technologií. Obávají se také nevyzpytatelného vývoje především v Rusku a Iránu, a vzhledem k historickým zkušenostem s Ruskem, věří že základna může pomoci i v tomto ohledu.^[1]. Jsou přesvědčeni o nezávadnosti případného provozu základny ve všech ohledech.

Odpůrci naopak argumentují, že jednostranné vybudování protiraketové obrany poruší rovnováhu sil mezi balistickými mocnostmi a způsobí nové závody ve zbrojení. Navíc nejenže Českou republiku nedokáže ochránit před eventuálním nebezpečím balistického útoku, ale naopak může v případě válečného konfliktu USA s jinou zemí sloužit jako cíl takového útoku. Zvýší podle nich také nebezpečí teroristického útoku v Česku. Varují také před možnými zdravotními a ekologickými dopady. ^[2]

[editovat] Odkazy

[editovat] Související články

Bulava – ruská raketa, která je údajně schopná překonat jakoukoli současnou protiraketovou obranou
Arrow - izraelská protiraketová střela budovaná ve spolupráci s USA