Po-chaj
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Po-chaj (čínsky 渤海, pinyin Bóhăi , doslova [moře Po]), neboli Pochajský záliv či Pochajské moře, je okrajová část Žlutého moře při severovýchodním pobřeží Číny. Do počátku 20. století (1929) se též užívalo označení Č’-li (starý název přilehlé provincie Che-pej).
[editovat] Geografická charakteristika
Mělký záliv (hloubka se pohybuje kolem 10 až 30 m; průměr je 18 m) zaujímá plochu přibližně 77 000 km² a je ohraničen dvěma výrazně vybíhajícími poloostrovy - Liaotungským na severovýchodě a Šantungským na jihu. Mezi nimi se nachází Pochajský průliv. Ze zálivu vybíhají tři zátoky (Liaotungská na severu, Pochajská na západě a Lajčouská na jihu). Do Pochajského zálivu ústí druhý největší čínský tok - Žlutá řeka. V dávnější minulosti zasahoval záliv postatně dále na západ; například v období Čchin (Qin) probíhala pobřežní čára v oblasti dnešního města Pao-ting (Baoding), které nyní leží 180 km ve vnitrozemí. Tento posun způsobilo zanášení zálivu naplaveninami Žluté řeky. Dalším velkým přítokem je řeka Chaj-che.
V nedávné době byla v oblasti zálivu (jak pode dnem, tak na Šantungském poloostrově) objevena naleziště ropy a zemního plynu.
Při pobřeží Po-chaj leží provincie Šan-tung, Liao-ning, Che-pej a centrálně spravované město Tiencin.
