ebooksgratis.com

See also ebooksgratis.com: no banners, no cookies, totally FREE.

CLASSICISTRANIERI HOME PAGE - YOUTUBE CHANNEL
Privacy Policy Cookie Policy Terms and Conditions
Microsoft Windows - Wikipedie, otevřená encyklopedie

Microsoft Windows

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Operační systémy
(přehled)
BSD
FreeBSD, NetBSD,
OpenBSD, DragonFly BSD
GNU/Linux (distribuce)
Debian, Fedora, Gentoo,
Knoppix, Mandriva, Red Hat,
Slackware, SUSE, Ubuntu,
další...
Mac OS
System 6, System 7,
Mac OS 8, Mac OS 9,
Mac OS X
Microsoft Windows
1.0, 2.0, 3.x, 95,
98, Me, NT, 2000, XP,
2003, Vista, 2008,
Vienna, CE, Mobile
Mobilní telefony a PDA
PalmOS, Windows Mobile,
Symbian OS, OS X
DOS
MS-DOS, DR-DOS,
Enhanced-DR-DOS,
FreeDOS, PTS-DOS
Další
OS/2, QNX, Solaris,
UNIX, AmigaOS, BeOS,
OpenVMS, NeXTSTEP

Microsoft Windows je řada grafických víceúlohových operačních systémů společnosti Microsoft. Až na výjimky jsou určené pro osobní počítače (PC) s procesory Intel kompatibilními; kombinace tohoto hardware a systémů Microsoft Windows se někdy nazývá platforma Wintel.

Obsah

[editovat] Intel a kompatibilní procesory

Procesory (mikroprocesory) od firmy Intel (a s nimi kompatibilní) jsou hlavním cílem pro produkty firmy Microsoft. Z počátku byly Microsoft Windows produkovány výhradně pro tento procesor, později došlo k rozšíření i na jiné procesory.

[editovat] 16bitové

Microsoft uvedl první Windows (odtud i název - okna) na trh v roce 1985, tehdy jen jako nadstavbové grafické uživatelské prostředí (GUI) nad svým tehdejším standardním 16bitovým operačním systémem MS-DOS. První verzí, která došla mezi dobovou konkurencí podobných produktů byla verze 3 (1990), mezi uživateli se však vyšší oblibě těšila až verze 3.1 (1992). Verze Windows 3.11 pak přinesla sdílení disků (označení Windows for Workgroups) a je doposud mnohde používána na starších počítačích.

Změna vzhledu (výměna správce oken) ve Windows 95 (1995) přinesla intuitivnější ovládání a vyšší zájem uživatelů. Přímo do instalace systému bylo integrováno dříve samostatně dostupné rozšíření Win32s pro podporu 32bitových aplikací. Stejně tak i přímou podporu protokolu TCP/IP, což znamenalo umožnění přímého přístupu k Internetu bez instalace doplňků od jiných dodavatelů (např. Trumpet Winsock), ale i nebývalý nárůst požadavků na operační paměť RAM. Dalším vylepšením byla verze Windows 98 (1998) a posléze Windows Me (Millennium Edition - vydání k novému tisíciletí) v roce 2000, což byla i poslední verze této řady.

I když byla zřejmá podpora 32bitových aplikací a ovladačů, některé části operačního systému zůstávaly 16bitové, což vedlo k nestabilitě systému, který mohl být snadno ohrožen nesprávně fungujícím programem. Na rozdíl od svého konkurenta OS/2 totiž tato větev nikdy zcela nevyužila možnosti 32 bitových procesorů, čímž byli uživatelé více nuceni přejít na plně 32 bitové systémy, které byly prodávány souběžně.

[editovat] 32bitové

V roce 1993 byla uvedena do prodeje nová řada operačních systémů firmy Microsoft, která byla založena na plně 32bitovém jádře NT (New Technology), která byla původně míněna jako plně profesionální produkt pro desktop. Prvním zástupcem byly Windows NT 3.1, verze 3.5 (1994) a verze 3.51 (1995), která byla považována za stabilní.

Úspěch nového grafického vzhledu převzatého z Windows 95 převzaly Windows NT 4.0 (1996). Dále následovaly Windows 2000 (2000), Windows XP (2001, eXPerience - zkušenost, zážitek), Windows Server 2003 (2003) a Windows Vista (pro výrobce na konci roku 2006, pro uživatele až v roce 2007).

Do Windows 2000 byly prodávány verze pro server i desktop současně, v poslední době jsou již odděleny. Za serverovou edici se tak považují Windows Server 2003, kdežto Windows XP a Windows Vista jsou určena pro desktop.

[editovat] 64bitové

První 64bitovou verzí pro procesory Intel byly po dlouhých odkladech Windows XP vydané v roce 2005. Nicméně již při vydání Windows XP existovala verze pro platformu Itanium (IA-64).

Dřívější verze Windows NT existovaly i pro procesory Alpha, ale ty tento 64bitový procesor přepínaly do 32bitového režimu, což vedlo k degradaci výkonu a posléze i k předčasnému ukončení podpory ze strany firmy Microsoft.

[editovat] PDA

Pro malé kapesní počítače (PDA) a jiné elektronické přístroje existuje řada označovaná původně CE (často se uvádí výklad Consumer Electronics - spotřební elektronika nebo Compact Edition - kompaktní vydání, ale Microsoft popřel, že by šlo o záměrnou zkratku). Dříve se tato řada jmenovala Windows Pocket PC Edition, později došlo k přejmenování na Windows Mobile.

Tato řada využívá jak 32 bitových procesorů Intel, tak RISC procesorů MIPS, ARM a SuperH. V podstatě se jedná o nový systém s real-time jádrem přizpůsobený pro nízké hardwarové nároky, včetně vlastního API přizpůsobeného těmto malým zařízením.

[editovat] Externí odkazy

Všeobecné informace

Komunity


aa - ab - af - ak - als - am - an - ang - ar - arc - as - ast - av - ay - az - ba - bar - bat_smg - bcl - be - be_x_old - bg - bh - bi - bm - bn - bo - bpy - br - bs - bug - bxr - ca - cbk_zam - cdo - ce - ceb - ch - cho - chr - chy - co - cr - crh - cs - csb - cu - cv - cy - da - de - diq - dsb - dv - dz - ee - el - eml - en - eo - es - et - eu - ext - fa - ff - fi - fiu_vro - fj - fo - fr - frp - fur - fy - ga - gan - gd - gl - glk - gn - got - gu - gv - ha - hak - haw - he - hi - hif - ho - hr - hsb - ht - hu - hy - hz - ia - id - ie - ig - ii - ik - ilo - io - is - it - iu - ja - jbo - jv - ka - kaa - kab - kg - ki - kj - kk - kl - km - kn - ko - kr - ks - ksh - ku - kv - kw - ky - la - lad - lb - lbe - lg - li - lij - lmo - ln - lo - lt - lv - map_bms - mdf - mg - mh - mi - mk - ml - mn - mo - mr - mt - mus - my - myv - mzn - na - nah - nap - nds - nds_nl - ne - new - ng - nl - nn - no - nov - nrm - nv - ny - oc - om - or - os - pa - pag - pam - pap - pdc - pi - pih - pl - pms - ps - pt - qu - quality - rm - rmy - rn - ro - roa_rup - roa_tara - ru - rw - sa - sah - sc - scn - sco - sd - se - sg - sh - si - simple - sk - sl - sm - sn - so - sr - srn - ss - st - stq - su - sv - sw - szl - ta - te - tet - tg - th - ti - tk - tl - tlh - tn - to - tpi - tr - ts - tt - tum - tw - ty - udm - ug - uk - ur - uz - ve - vec - vi - vls - vo - wa - war - wo - wuu - xal - xh - yi - yo - za - zea - zh - zh_classical - zh_min_nan - zh_yue - zu -