Marduk

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Tento článek pojednává o akkadském bohu. O hudební skupině pojednává článek Marduk (hudební skupina).

Marduk a jeho drak, otisk babylonské válečkové pečeti

Marduk – akkadský bůh, který se v Babylonii za vlády Nabukadnesara I. (1125 – 1104 př.Kr.) stal nejvyšším bohem. Zajímavé je, že pronikl i do Asýrie, kde se stal populárním, a některé aspekty boha Aššura byly prakticky převzaty od Marduka.

Byl patronem města Babylon, kde měl velké množství funkcí, které se postupně rozšiřovaly: bůh zaklínání, moudrosti, léčitelství, určoval osudy, byl dárcem světla, byl považován za „pána bohů“ a za „stvořitele bohů svých otců“.

Nejstarší odkazy na tohoto boha pocházejí zhruba z roku 2500 př.Kr., ale tehdy se jednalo o okrajového, nevýznamného boha. Nárůst významu Marduka se datuje zhruba od 19. stol. př.Kr., jeho další vzestup závisel na postavení Babylonu. V době kolem vlády Chammurapiho (1792 – 1750 př.Kr.) začal být považován za syna Ey. V této době se stal Babylon centrem starobabylonské říše. V Chammurapiho zákoníku je již považován za syna Ey.

[editovat] Rodinné poměry

Ve starobabylonské a pozdější tradici není jeho předchozí rodokmen znám, neboť tehdy zcela jistě nebyl tak významným bohem.

Otec: Ea
Matka: Damgalnunna (Damkina)
Bratr: Šamaš (sumersky Utu)
Sestra: Ištar (Inanna)

[editovat] Symboly

Jeho symbolem byl drak Mušchuššu a rýč.

Mušchuššu (sumersky mušchuš - zuřivý had) drak.

Podle mýtu Enúma eliš byl stvořen Tiamatou, ale po její porážce ho bohové ochočili a on je pak provázel a pomáhal jim bojovat se zlem. Jeho sochy a reliéfy bývaly u chrámů, aby do nich neproniklo zlo.

Tento drak měl hadí tělo a hlavu, štíří, přední nohy měl lví a zadní orlí. Někdy může mít hlavu a tělo lva a ocas štíra nebo ptáka.

[editovat] Marduk v literatuře

Nejzákladnější doklad o Mardukovi je Enúma eliš, který byl napsán jako zdůvodnění toho, že se Marduk stal nejvyšším bohem. Dále se k němu vztahuje celá řada textů, v některých je líčen jako stvořitel světa, lidí, atd. Většina těchto mýtů má původ v jiných starších textech a Marduk tak převzal funkci některého staršího boha.