Letohrádek královny Anny
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Letohrádek královny Anny (nesprávně Belvedér) je renesanční stavba na Pražském hradě v Královské zahradě.
Obsah |
[editovat] Funkce letohrádku
Letohrádek v renesančním stylu dal vystavět v letech 1538–1565 Ferdinand I. údajně pro svou manželku Annu Jagellonskou. Podle nedávné interpretace 26 mytologických reliéfů však výzdobný program stavby představuje oslavu císařské moci a tudíž vládu Habsburků ve střední Evropě. Takový program pochopitelně nelze čekat na budově určené soukromým potřebám manželky panovníka, nýbrž na budově používané ke státní reprezentaci.
[editovat] Průběh výstavby
Stavba započala v dubnu 1538 za účasti italského stavitele Govanniho Spazia a italského kameníka a sochaře Paola della Stella, který postupně Spazia vypudil. Nejprve Spazia nahradil Stellou doporučený Giovanni Maria Aostalli, později (1551) se ujal vedení stavby sám Stella. Po jeho smrti roku 1652 jej nahradil jihoněmecký stavitel Hans Tirol. Stavbu po roce 1556 dokončil Bonifác Wohlmut (stavitel hradní míčovny).
Dlouhou dobu výstavby měl na svědomí především požár Pražského hradu roku 1541, po němž práce téměř ustaly a také změna plánů kolem roku 1554, kdy bylo rozhodnuto dostavět první patro. Autor projektu není znám, ale byl jím zřejmě neznámý italský architekt. Podobu prvního patra navrhl pravděpodobně Bonifác Wohlmut.
Jedná se o jednu z prvních renesančních staveb na území Čech a Moravy. Ve své době byla tato stavba svou koncepcí obdélné budovy opatřené ze všech stranách arkádovým ochozem novinkou i v samotné Itálii.
[editovat] Popis letohrádku
Architektonicky jde v podstatě o villu suburbanu, (v dobové literatuře „lusthaus“, česky letohrádek), tedy stavbu, která byla součástí rozsáhlé zahrady a sloužila pro pořádání dvorských slavností. Nebyla uzpůsobena k obývání. Tato konkrétní villa byla součástí plánovitého budování královské zahrady, kterou dodnes uzavírá.
Obdélné dvoupodlažní jádro budovy obíhá ze všech stran arkádový ochoz nesený jónskými sloupy. Ve cviklech této arkády jsou umístěny zmíněné mytologické reliéfy. Reliéfní, zčásti ornamentální a zčásti figurální výzdoba se však nachází i na soklech sloupů, vlysu římsy ochozu, je součástí supraport a suprafenester, oken a dveří v přízemí budovy. Nad arkádou je umístěna rozlehlá terasa, přístupná z prvního patra budovy. To je překvapivě řešeno pomocí dórského řádu, takže je zde porušena řádová superpozice. Kromě okenních otvorů rytmizují stěnu prvního patra ještě volné niky. Krov stavby tvoří unikátní tesařská konstrukce, připomínající svým tvarem obrácený trup lodi.
V parku před letohrádkem je umístěna známá Zpívající fontána, kterou odlil v roce 1568 z bronzu brněnský kovolijec Tomáš Jaroš, podle návrhu italského umělce Francesca Terza.
[editovat] Mladší události
U letohrádku prováděl svá pozorování oblohy astronom Tycho Brahe, který jej využíval jako observatoř.
V době vlády Josefa II. byly poškozeny interiéry.
V druhé polovině devatenáctého století došlo k rozsáhlé rekonstrukci, při níž byl bohužel velmi výrazně změněn interiér a částečně i exteriér. Především bylo vytvořeno na místě krajního sálu nynější rozměrné schodiště. Hlavní sál byl vymalován historickými výjevy podle návrhu malíře Kristiána Rubena.
Při rekonstrukci roku 1989 vypukl v krovu budovy požár, při němž byla mj. poškozena měděná krytina střechy.
V současnosti se v letohrádku konají občasné výstavy, nebo slouží k oficiálním účelům kanceláře prezidenta republiky.
[editovat] Externí odkazy
[editovat] Literatura
- Preiss, P.: Italští umělci v Praze, Panorama, Praha 1986, s. 20-30.
