Kaliningrad

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Kaliningrad (rusky Калининград, původně německy Königsberg, česky Královec, polsky Królewiec, latinsky Regiomontium, litevsky Karaliaučius) je hlavní město ruské Kaliningradské oblasti. Leží při ústí řeky Pregola do Baltského moře. V roce 2004 mělo 422 300 obyvatel. Bývalo metropolí Východního Pruska.

Kalingradská katedrála pochází patrně z první poloviny 14. století. Mj. je v ní pohřben německý filosof Immanuel Kant

[editovat] Historie

Osada Pregnora na místě pozdějšího města byla založena již kolem roku 300 př. n. l., ta ale byla zničena při dobývání Pruska křižáky. Ti město založili v roce 1255 na počest českého krále Přemysla Otakara II., který se postavil do čela křižáckých vojsk během jedné z jejich výprav proti pohanským Prusům. Křižáci zde postavili hrad, který v roce 1256 pojmenovali Královská hora v Sambii (castrum de Coningsberg in Sambia), latinsky Mons Regius (později Regiomontium).

Kolem roku 1290 získalo město městská práva. Rozvíjelo se jako přístav a člen Hanzy. Kolem roku 1300 vznikla na jižním břehu řeky Pregola osada Löbenicht a roku 1327 na ostrově Pergole osada Kneiphof. (všechny tři části spojeny v roce 1724). Roku 1312 se hrad stal sídlem velmistra řádů německých rytířů, nedlouho poté začala stavba katedrály, zasvěcené sv. Vojtěchovi. V roce 1345 město postihl ničivý požár.

Roku 1701 město připadlo Prusku a téhož roku zde byl Fridrich I. korunován pruským králem. V 18. století byla k městu připojena další předměstí. Za sedmileté války připadlo město nakrátko Rusku. Roku 1871 se město stalo součástí Německého císařství.

Za druhé světové války bylo město jako důležitý přístav nacistického Německa těžce bombardováno. Část obyvatel město opustila ještě před příchodem Rudé armády, která město dobyla 9. dubna 1945 po čtyřdenní bitvě. Po příchodu bylo z města vyhnáno zbylých 200 000 Němců. Ve městě zůstalo asi 20 000 obyvatel (z 316 000 před válkou). Po Postupimské konferenci město připadlo spolu se severní částí Východního Pruska Sovětskému svazu. V roce 1946 bylo přejmenováno na Kaliningrad podle sovětského politika Michaila Ivanoviče Kalinina.

Po rozpadu Sovětského svazu se stalo město s Kaliningradskou oblastní enklávou Ruska. Po dlouhých diskuzích nebylo přejmenováno (jako například Leningrad).

[editovat] Turistické zajímavosti

• Kalingradská katedrála
• Sackheimská brána, Královská brána a Brandenburská brána
• Dům Sovětů
• Kalinigradská Zoo
• Náměstí vítězství (centrum mesta)
• Kantova Univerzita (dříve: „Königsberg Albertina Universität“)
• staré hradby

[editovat] Významné osobnosti, které žily ve městě

• Hannah Arendtová (1906-1975), politoložka
• Erich von Drygalski (1865-1949), cestovatel
• Christian Goldbach (1690-1764), matematik
• Gotthilf Heinrich Ludwig Hagen (1797-1884), fyzik
• David Hilbert (1862-1943, Wehlau), matematik
• Ernst Theodor Amadeus Hoffmann (1776-1822), spisovatel
• Immanuel Kant (1724-1804), filozof
• Werner Kempf (nar. 1886), německý generál
• Gustav Robert Kirchhoff (1824-1887), fyzik
• Käthe Kollwitzová (1867-1945), malířka a sochařka
• Karl Rudolf König (1832-1901), fyzik
• Fanny Lewaldová (1811-1889), feministka a spisovatelka
• Agnes Miegelová (1879-1964), spisovatelka
• Pavel Pabst (1854-1897), klavírista a skladatel
• Friedrich Adolf Paneth (1887-1958), chemik
• Ljudmila Putinová (manželka Vladimira Putina)
• Lea Rabinová (1928-2000), spisovatelka a manželka Jicchaka Rabina
• Eugen Sandow (1867-1925), jeden z prvních profesionálních kulturistů
• Arnold Sommerfeld (1868-1951), fyzik
• Otto Wallach (1847-1931), chemik
• Heinrich August Winkler (nar. 1938), historik

• také několik sovětských kosmonautů
  • Alexej Leonov (nar. 1934), jako první uskutečnil vesmírnou procházku
  • Viktor Pacajev (1933-1971)
  • Jurij Romaněnko (nar. 1971)

[editovat] Související články

• Problém sedmi mostů města Královce

[editovat] Externí odkazy

• Oficiální stránky města
• Kaliningradská katedrála
• Historie oblasti od 1815 do 1945 (německy)
• Fotografie z oblasti vybrané J. Lemmenom
• Fotogalerie Kaliningradu

Wikimedia Commons nabízí multimediální obsah k tématu

Kaliningrad

Rusko – Россия – (RUS)
Subjekty Ruské federace Republiky Adygejsko (Majkop) | Altajsko (Gorno-Altajsk) | Baškortostán (Ufa) | Burjatsko (Ulan-Ude) | Čečensko (Groznyj) | Čuvašsko (Čeboksary) | Dagestán (Machačkala) | Chakasko (Abakan) | Ingušsko (Magas) | Kabardsko-Balkarsko (Nalčik) | Kalmycko (Elista) | Karačajevsko-Čerkesko (Čerkesk) | Karélie (Petrozavodsk) | Komi (Syktyvkar) | Marij El (Joškar-Ola) | Mordvinsko (Saransk) | Sacha (Jakutsk) | Severní Osetie-Alanie (Vladikavkaz) | Tatarstán (Kazaň) | Tuva (Kyzyl) | Udmurtsko (Iževsk) Kraje Altajský (Barnaul) | Chabarovský (Chabarovsk) | Kamčatský (Petropavlovsk-Kamčatskij) | Krasnodarský (Krasnodar) | Krasnojarský (Krasnojarsk) | Permský (Perm) | Přímořský (Vladivostok) | Stavropolský (Stavropol) | Zabajkalský (Čita)  Oblasti Amurská (Blagověščensk) | Archangelská (Archangelsk) | Astrachaňská (Astrachaň) | Belgorodská (Belgorod) | Brjanská (Brjansk) | Čeljabinská (Čeljabinsk) | Irkutská (Irkutsk) | Ivanovská (Ivanovo) | Jaroslavská (Jaroslavl) | Kaliningradská (Kaliningrad) | Kalužská (Kaluga) | Kemerovská (Kemerovo) | Kirovská (Kirov) | Kostromská (Kostroma) | Kurganská (Kurgan) | Kurská (Kursk) | Leningradská (Sankt Petěrburg) | Lipecká (Lipeck) | Magadanská (Magadan) | Moskevská (Moskva) | Murmanská (Murmansk) | Nižněnovgorodská oblast (Nižnij Novgorod) | Novgorodská (Novgorod) | Novosibirská (Novosibirsk) | Omská (Omsk) | Orjolská (Orjol) | Orenburská (Orenburg) | Penzenská (Penza) | Pskovská (Pskov) | Rjazaňská (Rjazaň) | Rostovská (Rostov na Donu) | Sachalinská (Južno-Sachalinsk) | Samarská (Samara) | Saratovská (Saratov) | Smolenská (Smolensk) | Sverdlovská (Jekatěrinburg) | Tambovská (Tambov) | Tomská (Tomsk) | Tverská (Tver) | Tulská (Tula) | Ťumeňská (Ťumeň) | Uljanovská (Uljanovsk) | Vladimirská (Vladimir) | Volgogradská (Volgograd) | Vologdská (Vologda) | Voroněžská (Voroněž) Federální města Moskva | Sankt Petěrburg Autonomní oblast Židovská (Birobidžan) Autonomní okruhy Čukotský (Anadyr) | Chantymansijský (Chanty-Mansijsk) | Jamalskoněnecký (Salechard) | Něnecký (Narjan-Mar)