Irácko-íránská válka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Irácko-íránská válka

Konflikt:

Trvání:	22. září 1980 - 20. srpna 1988
Místo:	Perský záliv, irácko-íránská hranice
Casus belli:	Irácká invaze do Íránu
Výsledek:	Nerozhodný; OSN nařídila zastevení bojů
Změny území:	{{{Území}}}

Strany

Írán

Irák

Velitelé

Rúholláh Chomejní,

Abú al-Hasan Baní Sadr,

Alí Šamchání,

Mustafa Čamrán†

Saddám Husajn,

Alí Hasan al-Madžíd

Síla

305 000 vojáků
500 000 jednotek Pásdárán a Basídž
900 tanků
1 000 obrněných vozidel
3 000 ks dělostřelectva
470 letadel
750 vrtulníků

190 000 vojáků
5 000 tanků
4 000 obrněných vozidel
7 330 ks dělostřelectva
nad 500 letadel,
nad 100 vrtulníků

Ztráty

nad 500 000 vojáků/milicí/civilistů zraněno či zabito

nad 375 000 vojáků/milicí/civilistů zraněno či zabito

{{{poznámky}}}

Irácko-íránská válka byla válka mezi Irákem a Íránem od září 1980 do srpna 1988. Ve své době se nazývala také jako Válka v Perském zálivu, což se později ujalo jako označení jiného konfliktu v letech 1990-91.

Válka začala přesně 22. září 1980 invazí iráckých vojsk do Iránu a skončila 20. srpna 1988 uzavřením příměří. Důvody konfliktu jsou jednak historické: státy si dělaly historické územní nároky. Dále jim šlo o ropná naleziště a v neposlední řadě také šlo o důvody náboženské.

[editovat] Irák

Již na počátku 60. let, kdy byla svržena monarchie, začaly pohraniční spory mezi Irákem a Íránem. Konkrétně šlo spory o íránskou provincii Chúzistán, která se nachází na západu země a hraničí s Irákem. V roce 1968 se v Iráku chopila moci strana Baas, která si začala činit nároky na Chúzistán. Irácká média mluvila o této provincii, jako by už dávno patřila Iráku, dali jí vlastní jméno Nasýrie. Televizní stanice v Basře začala nazývat i jiná íránská města arabskými jmény. Začali s propagandou přímo v této provincii. V roce 1974 Írán dále povzbuzoval Kurdy proti Iráku, jako odpověď na aktivitu, kterou Irák prováděl v provincii Chúzistán. Provincie Chuzístán byla velice bohatá na ropu. V roce 1979 se stal vůdce strany Baas Saddám Husajn prezidentem, a hned rok nato rozpoutal válku. Irák předpokládal, že pokud válku vyhraje, zmocní se obrovských nalezišť ropy a svrhne Chomejního, stane se hlavní velmocí Perského zálivu a celého arabského světa.

[editovat] Počátek války

Válka začala, když silná irácká armáda překročila západní hranice Íránu.

Důvody pro rozpoutání války:

Anexe Chúzistánu (Někdy také Arábistán).
Ovládnutí vodní cesty Šatt al-Arab, která je jediným spojením Iráku s Perským zálivem.
Posílení postavení na Iráckém poloostrově Fao, který přímo navazuje na Šatt al-Arab a je nesmírně důležitý při vývozu Irácké ropy.
Ovládnutí 3 ostrovů (Abú Músá, Malý a Velký Thumb) v Hormuzském průlivu.

Překvapivá ofenziva postupovala rychle proti stále neorganizovaným jednotkám Íránu. Po široké frontě postupovaly irácké jednotky stále dále do Íránu a to i bez patřičné letecké podpory. Jedním z cílů ofenzívy bylo zabrat na ropu bohatý Arábistán. Írán dokázal konsolidovat svoje jednotky a navíc na frontu dorazilo přibližně sto tisíc dobrovolníků. V této fázi konfliktu se ukázalo, že irácké letecké údery proti letištím v Íránu nebyly efektivní. Navíc irácké odhady vojenské síly protivníka byly značně podhodnocené.