Hostinné

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Hostinné
znak vlajka
status:	město
NUTS 5 (obec):	CZ0525 579297
kraj (NUTS 3):	Královéhradecký (CZ052)
okres (NUTS 4):	Trutnov (CZ0525)
obec s rozšířenou působností:	Vrchlabí
pověřená obec:	Hostinné
historická země:	Čechy
katastrální výměra:	8,06 km²
počet obyvatel:	4773 (3. 7. 2006)
zeměpisná šířka:	50° 32′ 28″ s. š.
zeměpisná délka:	15° 43′ 24″ v. d.
nadmořská výška:	351 m
PSČ:	543 71
zákl. sídelní jednotky:	1
místní části:	1
katastrální území:	1
adresa městského úřadu:	Městský úřad Hostinné nám. 1. máje 69 543 71 Hostinné
starosta / starostka:	Bc. Karel Klíma
Oficiální web: http://www.hostinne.info E-mail: urad@muhostinne.cz

Hostinné, německy Arnau, je město v Královéhradeckém kraji v severovýchodních Čechách. Hostinné leží v Krkonošském podhůří na soutoku řeky Labe a Midlice. Město má necelých 5 tisíc obyvatel a rozlohu 806,15 ha.

[editovat] Historie města

Město Hostinné má dlouhou historii. Na jeho místě byla prastará osada, existující již v době hradištní. Kníže Soběslav I. na blízkém kopci zvaném Bradlo založil knížecí hrad, označovaný jako Hostin Hradec. V roce 1140 zde kníže zemřel. Vlastní město bylo založeno v kolonizační době za panování Přemysla Otakara II. Poprvé se v písemných pramenech město připomíná v roce 1270 pod názvem Arnau – Orlí hnízdo.

Král Jan Lucemburský dal město jako panský statek roku 1316 míšeňskému šlechtici Půtovi z Turgova. Turgovští měli panství v zástavě až do konce 50. let 14. století. V roce 1359 syn krále Jana Lucemburského a pozdější římský císař Karel IV. věnoval Hostinné magdeburskému purkrabímu Purkartovi, který byl jeho hofmistrem a blízkým rádcem. Ten na Hostinném vykonával vrchnostenská práva až do své smrti někdy v letech 1374 nebo 1377.

Radnice se sochami obrů.

Od roku 1418 se připomíná jako jediná vrchnost Jan Krušina z Lichtenburka. V roce 1423 se postavil na stranu Panské jednoty proti Janu Žižkovi. Ten proto po vítězství nad svými nepřáteli u České Skalice 6. ledna 1424 chtěl město dobýt, musel však odtáhnout s nepořízenou. K velké pohromě pro město Hostinné došlo v roce 1610, kdy při požáru byly zničeny budovy kostela, zámku, školy, fary, radnice, pivovaru a spolu s tím i mnohé měšťanské domy. Tehdejší pán a majitel města šlechtic Jan Kryštof z Valdštejna dal velmi rychle obnovit všechny nejdůležitější budovy ve městě a použil k tomu služeb italského stavitele Carlo Valmadiho. Ten se podílel i na vybudování hostinského zámku, tehdy bohatě zdobeného sgrafity.

V období pobělohorských konfiskací získal Hostinné Albrecht z Valdštejna, císařský vojevůdce a úspěšný podnikatel. Za jeho vlády se panství stalo součástí frýdlantského vévodství a to na dobu více než sedmi let.

Po Valdštejnově zavraždění získal v roce 1634 Hostinné od královské komory plukovník Vilém Lamboy, který rok předtím koupil i Nové Zámky. Vilém založil jezuitskou rezidenci, kterou však pro skrovné ekonomické podmínky mniši roku 1659 opustili. Jeho syn Lambert dal základ k františkánskému klášteru, jenž však byl dobudován až v roce 1677. Jezuitská rezidence se dostala obci, která v ní zřídila školu.

V dalších obdobích se na hostinském panství vystřídala řada významných českých rodů. K důležité změně došlo však až v roce 1835, kdy byla budova zámku bratry Kieslingovými uzpůsobena pro výrobu papíru. To se stalo prvním impulsem k tomu, aby se Hostinné stalo průmyslovým zázemím podhůří Krkonoš.

[editovat] Významní rodáci

Mezi nejvýznamnější rodáky patří vynálezce hlubokotisku Karel Klíč (1841-1926), filozof a psycholog František Krejčí (1858-1934) a významný český chemik dr. Emil Votoček (1872-1950).

[editovat] Demografie

Rok	1900	1930	1961	1970	1980	1991	2001	2003	2005	2006
Počet obyvatel	4193	4502	4249	4229	5016	5181	4886	4795	4759	4773

Zdroj: Český statistický úřad

[editovat] Pověst o obrech

K sochám obrů umístěným na radnici se váže stará pověst. Obři, z nichž jeden je pekař a jeden řezník, za dávných časů žili v lesích v okolí města. Když dostali hlad chodívali do města krást jídlo a loupit dobytek. Zastavit je nemohly ani hradby vystavěné kolem celého města. A tak se jednou obyvatelé domluvili, namazali nad večerem hradby smolou a když pak obři hradby přelézali přilepili se. Lidé nemohoucí obry chytili a na památku je umístili na radnici.

[editovat] Památky a zajímavá místa

Za pozornost stojí zejména vlastní historické jádro města s čtvercovým náměstím lemovaným podloubím. Tomu na západní straně vévodí renesanční radnice s postavami dvou obrů (výška obrů 4,8 m). Uprostřed náměstí se pak nachází barokní morový sloup postavený v roce 1678 jako ochrana města před morovou nákazou. Kousek od náměstí se nachází děkanský kostel Nejsvětější Trojice, který je současně nejstarší architektonickou památkou ve městě. V jeho těsném sousedství stojí renesanční fara z roku 1525 s fasádou zdobenou sgrafity. Za shlédnutí stojí i františkánský klášter z roku 1684. Vlastní klášter je v současnosti ve špatném stavu a není přístupný veřejnosti. Klášterní kostel však se svou dvoulodní chrámovou lodí přestavuje velice unikátní stavbu. Dnes se v prostorách klášterního kostela nachází sbírka sádrových odlitků antických soch. Historické jádro města je městskou památkovou zónou.