Guptovská říše
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Guptovká říše byla územním celkem, který se rozprostíral na většině území severní Indie (dnes zahrnující i Pákistán a Bangladéš) přibližně v období let 320-550. Přídomek „Guptovská“ říše je odvozen od dynastie Guptů, která tuto říši spravovala. Celé období vlády dynastie Guptů je označováno jako zlatý věk Indie, jelikož velký rozmach zažil věda, matematika, astronomie, náboženství i filosofie. Historici umisťují Guptovskou říši mezi klasické civilizace jako byla čínská dynastie Chan či Tchang či Římská říše.
Původ Guptů je zahalen tajemstvím. Jeden z prvních záznamů o Guptovcích poskytuje čínský cestovatel I-ťing, který zaznamenal nějakého Guptovce na území Magadhy, který postavil čínským poutníkům chrám. I-ťing však přišel do Indie až roku 672 a událost postavení chrámu klade do období „před pěti sty lety“, tudíž není možno se o tuto zprávu zcela opírat. Nejspíše tak první Gupta vládl mezi lety 240-280. Jeho následovník Ghatótkača vládl pravděpodobně v letech 280-319. K nejvýznamnějším panovníkům Guptovské říše pak patří Čandragupta I.
K dalším nejvýznamnějším teoriím o původu Guptů je domněnka, že pochází z Bengálska.
Tento článek je zčásti nebo zcela založen na překladu článku Gupta Empire na anglické Wikipedii.
