Denní modlitba církve
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Denní modlitba církve, správně nazývaná liturgie hodin (lat. liturgia horarum), božské oficium (lat. officium divinum) nebo breviář (lat. breviarium) tvoří oficiální liturgickou modlitbu římskokatolické církve. Liturgie hodin je pro církev prostředek, jak naslouchat Božímu slovu a vstupovat do tajemství Ježíše Krista a spásy a bez přestání se modlit (Ef 6,18).
Liturgii hodin tvoří několik modliteb během celého dne, které tvoří především žalmy a biblická čtení. Tyto žalmy se obvykle zpívají nebo společně recitují. Denní modlitbu církve se modlí klerici, tj. kněží, dále mnišské komunity a řeholníci, avšak mohou se ji modlit i laici, jak se stalo zvykem po 2. vatikánském koncilu.
Obsah |
[editovat] Tradiční uspořádání liturgie hodin
Liturgie hodin prodělala ve svých dlouhých dějinách velký vývoj. Chórová modlitba žalmů byla obvyklá již ve starých mnišských klášteřích, zvláště benediktinského řádu. Pro diecézní klérus a řeholníky stanovila její podobu reforma Tridentského koncilu v 16. století. Tato podoba obsahovala osm „hodinek“ (označovaných obvykle jako „hóry“; z lat. hora, hodina). Tyto hodinky odpovídají Řeholi sv. Benedikta:
- matutinum — v noci;
- laudy (lat. laudes) — při svítání;
- prima — o první hodině, tj. v závislosti na roční době hodinu po východu slunce (v létě tedy asi v 6 hodin);
- tercie (lat. tertia) — o třetí hodině, tj. kolem 9 h;
- sexta — o šesté hodině, tj. v poledne;
- nona — o deváté hodině, tj. asi v 15 h;
- nešpory (lat. vesperae) — večer při rozsvěcení světel;
- kompletář (lat. completorium) — před spaním.
Modlitba byla strukturována veršem 119. žalmu:
- Chválívám tě sedmkráte za den za tvé spravedlivé soudy (Žl 119,164).
Benedikt z Nursie ovšem do své Řehole přejal toto schéma z východní mnišské praxe, kterou zprostředkoval Ioannes Cassianus ve svých Collationes a Institutiones. Ve východní praxi prima neexistovala až do doby, kdy někteří mniši si začali chodit po laudách ještě na chvíli lehnout namísto práce či studia – teprve tehdy byla prima zavedena, aby se tomu předcházelo. I v potridentském breviáři jsou matutinum a laudy s výjimkou Vánoc spojeny.
[editovat] Moderní podoba
Liturgická reforma po 2. vatikánském koncilu zasáhla i liturgii hodin, která se výrazně zjednodušila a není zatížena tolik jako potridentský breviář rubrikami. Součásné části Denní modlitby církve, jak se oficiálně dnes modlitba nazývá, jsou:
- Pozvání k modlitbě čili invitatorium není samostatné, ale je úvodem do první modlitby dne.
- Modlitba se čtením byla tradičně první modlitbou dne, dnes je však možné modlit se jí kdykoli. Některé kláštery se modlitbu se čtením modlí v noci. Modlitba obsahuje kromě žalmů biblická a patristická čtení.
- Ranní chvály čili laudy se modlí vždy ráno.
- Modlitba uprostřed dne se modlí během dne, řeholníci se jí modlí natřikráte (dopoledne, v poledne, odpoledne), diecézní klérus pouze jedinkrát.
- Večerní chvály čili nešpory se modlí večer, ideálně při západu slunce.
- Modlitba před spaním čili kompletář se modlí před usnutím.
