Antarktida

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Poloha Antarktidy

Antarktida (název pochází z řečtiny a znamená "naproti Arktidě" tedy v přeneseném významu "naproti severu") je pátý největší kontinent po Asii, Africe, Severní Americe a Jižní Americe. Zároveň je tak pojmenována jižní polární oblast rozprostírající se kolem jižního pólu Země.

Krajina i podnebí jsou v Antarktidě natolik drsné, že se tu žádní lidé nikdy neusadili natrvalo. Jedinými obyvateli tohoto kontinentu jsou vědci, kteří tu pracují na výzkumných projektech.

[editovat] Historie

Hlavní článek: Historie Antarktidy

Roald Amundsen na jižním pólu roku 1911.

Jižní polární kruh jako první pravděpodobně překročili novozélandští Maorové. Anglický mořeplavec James Cook roku 1773 zavítal na ledovou návrš, obklopující kontinent. Po něm následovaly britské, ruské a francouzské expedice a také lovci tuleňů z mnoha států.

Na počátku 20. století bylo vnitrozemí Antarktidy jedním z posledních dosud neprozkoumaných míst na světě. Robert Falcon Scott sem vedl výpravu v letech 1900 až 1904 a roku 1909 se Ernest Shackleton dostal do vzdálenosti 150 km od jižního pólu. V roce 1911 nakonec dosáhl pólu Nor Roald Amundsen. O měsíc později sem dorazila další expedice, vedená Robert Falcon Scottem, všichni její členové však na zpáteční cestě zahynuli. Pozdější výpravy už používaly ledoborce, letadla a pásová vozidla.

Antarktida nepatří žádnému státu. Má však bohaté zásoby nerostů a ryb, takže si na ni různé země dělaly nárok. Dvanáct států podepsalo v roce 1959 smlouvu na podporu vědeckého výzkumu a míru na Antarktidě. Tuto smlouvu dosud podepsalo osmatřicet zemí. Jako součást úsilí, jež si klade za cíl uchovat tuto divočinu neporušenou činností člověka, zde byla roku 1991 na dobu 50 let zakázána těžba.

[editovat] Geografie

Hlavní článek: Geografie Antarktidy

Satelitní obrázek Antarktidy.

Antarktida je se svou rozlohou 14 miliónů km² pátým největším kontinentem a je ze všech nejchladnější. Dosud nejnižší zaznamenaná teplota na světě, -89,2°C, byla naměřena v roce 1983 na ruské vědecké základně Vostok.

Jediná území bez ledu, která lze v Antarktidě spatřit, tvoří několik horských vrcholů a jiné pusté, skalnaté oblasti. Ledový příkop podél pobřeží během jižního léta taje a odlamují se z něj velké kusy, ledové kry. Tyto kry mohou být až 60 metrů vysoké a mnoho kilometrů dlouhé. Pro lodě, které je míjejí, představují nesmírné nebezpečí.

Napříč tímto ledovým kontinentem se táhne Transantarktické pohoří a dělí jej na západní a východní část. Na východě se rozkládá vysoká náhorní plošina, již pokrývá led, zatímco západní část tvoří shluk hornatých ostrovů, spojených ledem. Je tu několik sopek včetně nejaktivnější sopky celého kontinentu Mount Erebus. V západní Antarktidě se nachází i nejvyšší bod světadílu, Vinson Massif, který měří 4897 metrů.

[editovat] Podnebí

Antarktida je nejchladnější kontinent na Zemi. Podnebí je extrémně studené, v centrálních oblastech navíc extrémně suché, kde spadne pod 50 mm srážek ročně. V centrálních částech Antarktidy je stálá anticyklonální situace s téměř nepřetržitou bezoblačnou oblohou a srážkami pouze kolem několika mm za rok. Nejedná se však o pevné srážky, ale o sníh přivátý větrem.

Na centrální plošině Východní Antarktidy byla ve stanici Vostok dne 21. července 1983 naměřena absolutně nejnižší teplota na zeměkouli -89,2°C. Nejvyšší teplota na Antarktidě byla naměřená na dvou místech, na argentinské polární stanici Esperanza a ve výzkumné stanici Vanda a to +14,6°C. Teploty ve vnitrozemí se v zimě (červenec) pohybují průměrně od −40°C do -70°C, extrémy dosahují i −90°C, v létě (leden) kolísají mezi −10°C a −40°C. Východní Antarktida je obecně chladnější.

Většina vnitrozemí má ročně srážek mezi 50 mm až 250 mm, směrem k pobřeží množství srážek stoupá až na 500 mm. Výjimečně bývá srážek více, Antarktický poloostrov má mezi 500 až 1000 mm srážek ročně, podobně jsou na tom i přilehlé ostrovy. Antarktida je navíc největrnějším kontinentem na světě.

Na jeho okrajích a v pobřežních oblastech dochází k velmi častému silnému až bouřlivému větrnému proudění, někdy i síly uragánu. Směrem do vnitrozemí se rychlost větru snižuje.

Vzhledem k drsným klimatickým a přírodním podmínkám je Antarktida obývána pouze vědeckými pracovníky výzkumných polárních stanic mnoha států.

[editovat] Flóra a fauna

Tučňák císařský u Rossova moře na jihu Antarktidy.

Na nejstudenějším kontinentu byly objeveny pouze tři druhy kvetoucích rostlin a více než 50 druhů mechů a lišejníků. Zaznamenány byly také některé řasy, houby a bakterie. Roku 1994 podali vědci zprávu o prudkém nárůstu počtu pobřežních rostlin, což zřejmě podporuje teorie o globálním oteplování Země.

V okolních mořích žije spousta drobných korýšů, živočichů s tvrdou ulitou zvaných krill, mnoho obratlovců (kytovci, tuleni, rypouši, některé ryby a další) i bezobratlých živočichů (plankton, hlavonožci, ostnokožci a další). Najdeme tu hojnost mořských ptáků, jako jsou např. chaluhy a albatrosi. Faunu také zastupuje osm druhů tučňáků, rackovitý pták chaluha velká a 5 druhů ptáků z buřňákovitých.

[editovat] Hospodářství

Antarktida má značná ložiska nerostných surovin. Využívání nerostného bohatství ztěžují kromě mezinárodní smlouvy i nepříznivé přírodní podmínky a důležitá je i odlehlost oblasti od vyspělých průmyslových center světa.

Nejvýznamnější jsou ložiska uhlí ve Transantarktickém pohoří a Viktoriině země, ropy a zemního plynu v oblasti Ross-Weddellovy deprese, železných rud v zemi Královny Maud, cínu, mědi, uranu, zlata, diamantů, olova, manganu a dalších. Oceány obklopující Antarktidu jsou bohaté na tuleně a velryby i některé druhy ryb. Díky svému mohutnému ledovcovému příkrovu je kontinent největším rezervoárem sladké vody na světě.