ebooksgratis.com

See also ebooksgratis.com: no banners, no cookies, totally FREE.

CLASSICISTRANIERI HOME PAGE - YOUTUBE CHANNEL
Privacy Policy Cookie Policy Terms and Conditions
Zázvor (koření) - Wikipedie, otevřená encyklopedie

Zázvor (koření)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Oddenky zázvoru (zázvor pravý)
Oddenky zázvoru (zázvor pravý)

Zázvor je koření získávané z oddenků stejnomenné rostliny, zázvoru pravého (Zingiber officinale). Má výraznou pryskyřičnou vůni a žlutou nebo černou barvu.

Je nezbytnou součástí indické a čínské kuchyně. Používá se do sladkých i slaných pokrmů: zázvorového pečiva, guláše, pečených mas, ale i piva nebo limonád. Čerstvý, sušený, vařený i nakládaný působí příznivě na lidské zdraví. Dokáže překonat rakovinu [zdroj?] a je tradičním afrodiziakem.[zdroj?]

V obchodě je známý zázvor černý (oddenky neoloupané) a zázvor bílý (oddenky oloupané); v Japonsku se pak používá růžový zázvor (nakládané oddenky).

Obsah

[editovat] Původ

Zázvor obecný (Zingiber officinale) je vytrvalá rostlina s květy růžovobílé nebo nažloutlé barvy
Zázvor obecný (Zingiber officinale) je vytrvalá rostlina s květy růžovobílé nebo nažloutlé barvy

Odkud zázvor přesně pochází není přesně známé. Občas se uvádí, že byl nejdříve pěstován na jihu Číny, odkud pronikl do Indie.[zdroj?] S jistotou můžeme říci, že v Indii a Číně se používá již více než tři tisíciletí. Z těchto oblastí se pravděpodobně zásluhou fénických mořeplavců rozšířil do zemí Blízkého východu a do okolí Středozemního moře.

Byl znám i ve starověkém Řecku, Římě i Egyptě, kde byl používán jako dnes - do omáček, ke kuřecímu masu nebo jako přísada k luštěninám.

Na africký kontinent přinesli tuto rostlinu Portugalci, do Jižní Ameriky jej v 16. století zavezli Španělé.

Oddenky zázvoru se v teple nekazí, a proto se stal jedním z prvních druhů koření přepravovaných arabskými obchodníky do Evropy i Afriky. Ve středověku zázvor v evropské kuchyni zdomácněl natolik, že nechyběl na žádném stole obdobně jako dnes pepř se solí.[1]

[editovat] Rostlina

Podrobnější informace naleznete v článku Zázvor pravý.

Zázvor obecný (pravý) (Zingiber oficinale) je vytrvalá rostlina. Má květy růžovobílé nebo nažloutlé barvy. Koření ze získává z oddenku (někdy chybně uváděno z kořene).

[editovat] Chuť

Nejvýraznější chuťovou složkou je olej obsahující aromatické látky, například zingiberen a malé množství bisabolenu, které dodávají zázvoru typickou vůni.

Ostrou a výraznou chuť má na svědomí gingerol, chemickým složením podobná látka ke kapsaicinu (v pálivých paprikách a chilli).

Při vaření se gingerol přeměňuje na zingeron, který je aromatickou látkou využívanou v potravinářském průmyslu a při výrobě parfémů.

[editovat] Pokrmy

V Japonsku se používá nakládaný růžový zázvor Gari do pokrmů suši
V Japonsku se používá nakládaný růžový zázvor Gari do pokrmů suši
Zázvorové pivo je oblíbené ve Velké Británii
Zázvorové pivo je oblíbené ve Velké Británii
  • Kandovaný zázvor - čerstvý zázvor se oloupe, nakrájí na plátky a ponoří do hrnce s vodou. Po třiceti minutách vaření na mírném plameni jsou plátky změklé. Voda se slije a plátky vloží do hrnce se stejným váhovým množstvím cukru a trochou vody. Vaří se za stálého míchání dokud plátky nejsou průsvitné a voda se zcela nevypaří. Nakonec plátky obalíme v cukru.
  • Perník'
  • Zázvorové pivo - slabší pivo, oblíbené ve Velké Británii.
  • Zázvorový čaj - je asijskou specialitou.
  • Zázvorová zmrzlina
  • Zázvorová káva - káva nebo čaj mohou být ochuceny zázvorem.
  • Zázvorové víno - je britský tradiční druh vína ochucený zázvorem prodávaný v zelené lahvi.
  • Gari - v Japonsku používaná forma nakládaného růžového zázvoru do pokrmů suši.

[editovat] Koření v západní kuchyni

Používá se k osvěžení chuti jídel z mořských živočichů a odlehčení těžkých pokrmů z vepřového nebo kachního masa. Výborný je zvláště k dochucení sladkých jídel, nejčastěji perníku a vánočních zázvorových sladkostí.

[editovat] Zajímavosti

Slovenský název této rostliny ďumbier dal název nejvyššímu vrchu Nízkých Tater.

[editovat] Galerie obrázků

[editovat] Odkazy

[editovat] Reference

  1. Čtrnáctideník 100 + 1 zahraniční zajímavost: 15/2007. Str. 60 - 61. Vydalo 100 + 1 a. s., Praha, 2007. ISSN 0322-9629

[editovat] Související články

[editovat] Externí odkazy

Projekt Wikiknihy nabízí knihu na téma:


aa - ab - af - ak - als - am - an - ang - ar - arc - as - ast - av - ay - az - ba - bar - bat_smg - bcl - be - be_x_old - bg - bh - bi - bm - bn - bo - bpy - br - bs - bug - bxr - ca - cbk_zam - cdo - ce - ceb - ch - cho - chr - chy - co - cr - crh - cs - csb - cu - cv - cy - da - de - diq - dsb - dv - dz - ee - el - eml - en - eo - es - et - eu - ext - fa - ff - fi - fiu_vro - fj - fo - fr - frp - fur - fy - ga - gan - gd - gl - glk - gn - got - gu - gv - ha - hak - haw - he - hi - hif - ho - hr - hsb - ht - hu - hy - hz - ia - id - ie - ig - ii - ik - ilo - io - is - it - iu - ja - jbo - jv - ka - kaa - kab - kg - ki - kj - kk - kl - km - kn - ko - kr - ks - ksh - ku - kv - kw - ky - la - lad - lb - lbe - lg - li - lij - lmo - ln - lo - lt - lv - map_bms - mdf - mg - mh - mi - mk - ml - mn - mo - mr - mt - mus - my - myv - mzn - na - nah - nap - nds - nds_nl - ne - new - ng - nl - nn - no - nov - nrm - nv - ny - oc - om - or - os - pa - pag - pam - pap - pdc - pi - pih - pl - pms - ps - pt - qu - quality - rm - rmy - rn - ro - roa_rup - roa_tara - ru - rw - sa - sah - sc - scn - sco - sd - se - sg - sh - si - simple - sk - sl - sm - sn - so - sr - srn - ss - st - stq - su - sv - sw - szl - ta - te - tet - tg - th - ti - tk - tl - tlh - tn - to - tpi - tr - ts - tt - tum - tw - ty - udm - ug - uk - ur - uz - ve - vec - vi - vls - vo - wa - war - wo - wuu - xal - xh - yi - yo - za - zea - zh - zh_classical - zh_min_nan - zh_yue - zu -