Segedín

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Segedín Szeged
Katedrála
poloha
souřadnice:	46° 15′ 18″ s. š., 20° 8′ 42″ v. d.
nadmořská výška:	75 m n. m.
župa:	Csongrád
rozloha a obyvatelstvo
rozloha:	280,84 km²
počet obyvatel:	164 883 (2007)
hustota zalidnění:	581 obyv. / km²
etnické složení:	Maďaři
správa města
starosta:	László Botka
oficiální web:	www.szeged.hu
telefonní předvolba:	62
PSČ:	6700-6791

Segedín, (maďarsky Szeged [seged]) je město v jihovýchodní části Maďarska, které je administrativním centrem župy Csongrád. V roce 2005 měl Segedín 162 889 obyvatel a rozlohu 280,84 km². Městem protéká řeka Tisa.

Město dalo název pokrmu zvanému segedínský guláš.

[editovat] Historie

Segedín a jeho oblast byl obýván už od starověku. Nejstarší známý název města je Partiscum. Jméno Szeged se poprvé objevilo v roce 1183 v dokladu o králi Bélovi III.

Během mongolské invaze bylo město zničeno a jeho obyvatelé uprchali k blízkým bažinám. Po invazi se vrátili a město opět postavili. Ve 14. století, během panování Ludvíka Velikého, se Segedín stal nejdůležitějším městem jižního Maďarska. Nejvíce jeho význam rostl s tím, jak se k hranicím Uherska přibližovalo turecké vojsko. Král Zikmund Lucemburský totiž nechal tomuto strategickému městu postavit opevnění. Segedín byl povýšen na královské město v roce 1498.

Segedín byl poprvé drancován tureckou armádou 28. září 1526. Město bylo osvobozeno od turecké nadvlády 23. října 1686, a získalo volný královský městský stav v roce 1715. V roce 1719 dostalo město erb od Karla III. (tento městský erb je používán dodnes) a během dalších let Segedín rostl a prosperoval.

Občané Segedína sehráli důležitou roli během revoluce a války za nezávislost v letech 1848-49. Lajos Kossuth zde přednesl svůj slavný projev. Segedín bylo posledním sídlem revoluční vlády v července 1849. Habsburkové pak sice potrestali představitele města, ale Segedín přesto začal opět prosperovat. Do města byla zavedena železnice v roce 1854 a městu se vrátil jeho volný královský městský stav v roce 1860.

Dnes má město hezké budovy a široké třídy, hlavně díky velké povodni v roce 1879, která zničila celé město (165 lidí umřelo). Císař František Josef navštívil město a slíbil, že Segedín bude hezčí než byl. Svůj slib splnil. Během dalších let město opět ožilo. Byli postaveny nové paláce, široké bulváry a nové administrativní budovy.

Po první světové válce ztratilo Maďarsko své jižní území Sedmihradska a Vojvodiny. Segedín se stal tedy skoro příhraničním městem, proto jeho význam slábl.

Segedín velmi trpěl během druhé světové války, když bylo 6000 obyvatel města zabito a židovští občané uvězněni v ghettech. Sovětská armáda osvobodila město v roce 1944. Během komunistické éry se Segedín stal centrem lehkého a potravinářského průmyslu.

V roce 1962 se Segedín stal krajským městem župy Csongrád a spousta okolních vesnic byla připojena k městu.

[editovat] Partnerská města

• Cambridge, Velká Británie
• Darmstadt, Německo
• Nice, Francie
• Odessa, Ukrajina
• Rakhiv, Ukrajina
• Parma, Itálie
• Liège, Belgie
• Kotor, Černá hora
• Rotterdam, Nizozemí
• Târgu Mureş, Rumunsko
• Subotica, Srbsko
• Timişoara, Rumunsko
• Toledo, USA
• Turku, Finsko
• Łódź, Polsko
• Weinan, Čína
• Larnaca, Kypr
• Pula, Chorvatsko
• Jeruzalém, Izrael

[editovat] Související články

• Tramvajová doprava v Segedíně

Související články obsahuje Portál Maďarsko

Tento článek o Maďarsku je příliš stručný nebo neobsahuje důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.