San Sebastián

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Donostia-San Sebastián
Pohled na město s vrchu Igledo. V popředí ostrov Sv. Kláry
vlajka znak
poloha
souřadnice:	43°19′17" s. š., 1°59′8" z. d.
nadmořská výška:	6 m n. m.
Autonomní společenství:	Baskicko
Provincie:	Guipúzcoa

rozloha a obyvatelstvo
rozloha:	60,89 km²
počet obyvatel:	183 308 (2006)
hustota zalidnění:	2518 obyv. / km²
etnické složení:	Baskové, Španělé
náboženské složení:	katolictví
správa města
starosta:	Odón Elorza
oficiální web:	www.sansebastian.es
telefonní předvolba:	+34 943
PSČ:	20001 - 20018

San Sebastián (baskicky Donostia, oficiálně Donostia-San Sebastián) je město na pobřeží Atlantiku v severním Španělsku, v autonomním společenství Baskicko, necelých 20 km od francouzské hranice. Město je centrem regionu Guipúzcoa. V roce 2006 zde žilo 183 000 obyvatel. Město žije především z obchodu, turismu a festivalů; jde o jedno z nejnavštěvovanějších míst Španělska.

[editovat] Dějiny

[editovat] Středověk

První písemný pramen z roku 1014 hovoří o klášteru sv. Šebestiána. Samotné město založil navarrský král Sancho VI. Moudrý roku 1180 jakožto námořní přístav pro navarrské království; již roku 1200 se však dostal do rukou Alfonse VIII. Kastilského; jako součást mocnější říše se přístav rychle rozvíjel. Díky své prosperitě se stal předmětem bojů, v nichž byl během 250 let šestkrát zničen. Roku 1489 bylo tehdy převážně dřevěné město zcela zničeno požárem.

[editovat] Novověk

Současně s přestavbou města se změnil jeho charakter: do novověku vstoupil San Sebastián spíše jako vojenská základna než jako obchodní středisko. Z této strategické pozice v Biskajském zálivu odolávalo Kantabrijské loďstvo stále častějším nájezdům z Anglie, Francie a Nizozemí, které trvaly až do počátku 19. století. V obchodu s koloniemi v Americe však zůstal daleko za přístavem v Seville.

Pohled na San Sebastián z roku 1622. Město se skrývá pod kopcem mezi oběma zálivy.

Roku 1662 udělil Filip IV. Španělský přístavu status města. V letech 1719–1721 bylo město okupováno soldateskou 2000 francouzských vojáků. Při Španělské válce za nezávislost byl San Sebastián 9. června 1808 obsazen napoleonskými vojsky. 31. srpna roku 1813 pak vypukl osvobozenecký boj, který vyústil 8. září téhož roku v kapitulaci okupantů; v požáru však opět lehlo popelem téměř celé město kromě dvou kostelů a 35 domů pod vrchem Urgull v ulici Trinidad; tato ulice dnes nese název Ulice 31. srpna (Calle de 31 de Agosto).

V 19. století poznamenaném boji mezi karlisty a liberály prožilo město nový rozkvět. Zboření hradeb roku 1863 spustilo růst zástavby jižním směrem; město se zároveň stalo centrem provincie.

[editovat] 20. století

Již koncem 19. století, v Belle époque, byl San Sebastián znám jako letní rezidence aristokracie. V létě zde sídlila také Marie Kristýna Rakouská. V době První světové války bylo město jedním z nejkosmopolitnějších v Evropě: ve zdejším kasínu se objevovali např. Mata Hari, Lev Trocký, Maurice Ravel. Tento duch se vytratil se Španělskou občanskou válkou, po níž se San Sebastián stal letním sídlem generála Franca, a to až do roku 1975. Od 50. let se však opět stával vyhledávaným místem kultury a rekreace a jeho obliba nadále stoupá; roku 1953 se poprvé konal zdejší slavný filmový festival, rokem 1965 započala tradice jazzového festivalu. San Sebastián je i dnes jedním ze španělských měst s rostoucím počtem obyvatel.

Barokní chrám Panny Marie ve čtvrti Antiguo.

Kongresové centrum Kursaal

Přístaviště

Estación del Norte – nádraží státních drah RENFE

[editovat] Čtvrtě a exklávy

Čtvrtě:

Ayete: rezidenční čtvrť, Palacio de Ayete.
Alza: nejhustěji osídlená část města, na jihu se nachází sportoviště.
Amara Nuevo: největší obytná čtvrť, vzniklá v 60. letech 20. století.
Amara Viejo: zde se nachází nádraží úzkorozchodné příměstské železnice Euskotren.
Antiguo: historické jádro města okolo ulice 31. srpna pod vrcem Urgull v blízkosti pláže La Concha. Stojí tu oba velké kostely: Barokní chrám Panny Marie a kostel svatého Vincenta z 16. století. Nachází se tu i renesanční budova Musea San Telmo.
Añorga
Ategorrieta-Ulia
Bidebieta: jedna z nejmladších čtvrtí.
Centro: současné centrum města vystavěné po prolomení hradeb roku 1864. Dominují jí široké pravoúhlé ulice s výstavnými domy. Hospodářské centrum celé provincie.
Eguía: Čtvrť nad nádražím RENFE.
Gros: Obdhodní čtvrť za na pravém břehu řeky Urumea, spojená s centrem dvěma mosty. Je zde pláž Zurriola a kulturní a kongresové centrum Kursaal, které navrhoval architekt Rafael Moneo a které bylo otevřeno roku 1999; zde se pořádají také oficiálnější akce filmového a jazzového festivalu. Na jižním okraji Grosu stojí budova Estación del Norte – hlavního nádraží RENFE. Budova z roku 1864 a nástupiště kryté ocelovou konstrukcí jsou zajímavou technickou památkou. Tudy projíždí i rychlík z Paříže přes Bordeaux a Valladolid do Madridu a příměstské vlaky Cercanías z Irúnu do měst v jižním Baskicku.
Herrera
Ibaeta: rostoucí čtvrť se dvěma universitními kampusy.
Igueldo: čtvrt s parkem na stejnojmenném kopci, odkud se naskýtá působivý výhled na zátoku La Concha.
Intxaurrondo: čtvrť obývaná převážně Basky.
Loyola: východně položená čtvrť zasazená mezi kopce na obou březích řeky Urumea. Stojí zde rozlehlé kasárny.
Martutene: čtvrť, kde se nachází stejnojmenné vězení.
Miraconcha: luxusní čtvrť při pláži Concha s rezidencemi, vilami a hotely.
Miramón: sídlí zde Parque Técnológico de San Sebastián.
Parte Vieja: druhá nejstarší část města. Rozkládá se při rybářském přístavu u pláže Ondarreta na západě města.

Kromě těchto čtvrtí patří k městu ještě drobné exklávy Urdaburu, Zubieta a Landarbaso.

[editovat] Pláže

La Concha: nejproslulejší městská pláž ve Španělsku. Je 1350 m dlouhá a v průměru 40 m široká. Je lemována pobřežní promenádou s rezidencemi a podniky. Jsou zde dvě plovárny, La Perla a Casa Real de Baños.